Víkendový čas jsem využil k sebevzdělávání.
Začalo to tím, že jsem dopodrobna prohledával místo kroužkování slavíka ze Studénky.
Riserva Naturale d´Fondo Toce – je vlastně takovou studijní plochou italské ornitologie. Probíhají zde odchyty do sítí nad prořídlou rákosinou laguny v ústí jedné z řek (vrchní bílý bod), do jezera se vlévajících. Tady byl slavík z Mladoboleslavska okroužkován.
V místě se chytá již brzy na jaře. Oblast kolem jezera je opravdovým rájem, klima příznivé, jezero nezamrzá. Tahle jáma po ledovci, kterou v délce šestašedesáti kilometrů protéká k Pádu Ticino, je místy dost hluboká. Hlavně však její směr k severovýchodu (podobně jako ostatní severoitalská jezera) je příhodný pro jarní tah ptáků, vyformovaný předtím parabolou do Pádské nížiny z tří stran příkře sestupujících velehor. Hladina jezera je ve výšce pouhých 193 metrů, ovšem kopce kolem stoupají do několika set metrů! Dokonalý „úvoz“.
Rozhodl jsem se porovnat nálezy našich slavíků, které měly začátek či konec v zahraničí (snad 12 případů) a ověřit, není-li třeba některý podobný tomu čerstvému. A podobný tam takový je! Slavík, označený 29.5.1976 v Poděbradech, byl 24.4.1979 nahlášen z místa jen 15 km vzdáleného jako „mrtvý v pasti“. Přesná lokalita při jezeru sousedním je San Maurizio d´Opaglio (spodní bílý bod).
Podle souřadnic jsem identifikoval všechna místa zástihů od Německa po Maroko. Objevil mnoho zajímavého a docela dnes už pochopitelného ve vztahu k migraci druhu. Jde ovšem o natolik rozsáhlé téma, že jej počítám do zimního času.
V některých knihách lze řadu údajů o tahu slavíků nalézt, já se však pustím do díla obsáhlého, s využitím nejposlednějších výsledků a poznatků.
„Kostlivec ve skříni“
Existuje zpětné hlášení, které se zdá již neřešitelné (viz Atlas migrace ptáků ČR a SR). Je rovněž z Itálie – z střední, z pod oblouku Apenin.
Pták byl označen v Kolíně 25.4.1951, aby 10.1.1953 byl ohlášen od Attigliano jako střelen/uloven. Diskusi už při přípravě zmíněné knihy jsme nad tímto výsledkem vedli a protože k zástihu neexistuje žádný podklad, není možné vyřešit ono podezřelé datum první lednové dekády. Je to škoda, protože jde o jediné takové, ostatní jsou srozumitelná a některá z nich – musím konstatovat – v novém pohledu a s novými znalostmi, mohé dovypovídající. Oblast Apenin je mimochodem druhým z míst, kde se průtažní slavíci mohou infikovat motolicí.
Co s tímto hlášením?
Pokusím se o co největší přiblížení k možnému. V úvahu přicházejí nejspíše tři možnosti:
— Lovec ptactva založil sejmutý (jistě ne první) kroužek do šuplíku, až bylo po „sezóně“ a ptáci „přestali lítat“, zakořeněná zvědavost šuplík otevřela a on zapsal aktuelní datum.
— Lovec ptactva žádný zmatek v dataci neměl, dobře si vše pamatoval, ale při práci s výsledkem (chyby v starším vedení a přepisování jsou) se třeba jen ztratila „jednička“ a z listopadu je leden.
— Lovec ptactva vše vykázal dle skutečnosti. Pak mohlo jít o slavíka, který si po jakékoliv předchozí události netroufl zatím pokračovat a nabíral síly (s zraněním vážným by tak dlouho nepřežíval) v příhodné oblasti (západní pozvolné svahy Apenin – druhé možné významné zastávkové místo druhu na kontinentu).
Zranění u slavíků znám. Jeden po nárazu auta úspěšně během tří týdnů zotavený (chvíli jen pobíhal, schovával se v drenážním mostku), v dalším roce kontrolovaný znovu na hnízdišti.
Slavík ve střední Itálii mohl být postřelen, snad zachycen kočkou (třeba si uvědomit, že sameček byl kroužkován už jako „+1K“, v čase ohlášení byl tedy zkušeným – cestu vůbec neletěl prvně. Kdyby se – hypoteticky – stalo, že by útokem jakéhokoliv predátora „jen“ došlo k poškození letek – ty nedorostou, nejsou-li zcela vypadlé z lůžka. Ikdyby byly vytrženy, růst trvá týdny a pták si na přelet velké překážky netroufne. Zejména tehdy, není-li z místa „tlačen“ nevlídností prostředí a takovým místo jistě není. Stejně tak nastává problém v případě potřísnění či vytrhání letek ptáčnickým lepem za situace, že se jedinci podaří vytrhnout).
Příčiny pozdržení či přerušení tahu starého slavíka z Polabí mohou být různé a třeba i tuto variantu vážit jako možnou.
Že by šlo o pokus přezimovat, není pravděpodobné. I z oblasti Mediteránu totiž SO odlétají.
Nejlépe by jistě bylo, pokusit se oslovit centrálu v Boloni a vyzkoušet jejich pečlivost v evidování výsledků kroužkování.
