Výměna informací k zástihu spěje k závěru a nutno říct, že se verdikt už nikam neposune. Je to určitě škoda, protože tady měla tentokrát paní Štěstěna pořádně nakročeno a byť na Karvinsku rozdala, mnohé nevydala.
Na svém blogu si mohu dělat co chci, proto nyní pověsím stanovisko k zástihu adultního slavíka tmavého ze dne 31.srpna ve Slezsku. A nebudu dbát případných podezírání ze spekulací. Myslím si, že na základě zkušeností nebudu pravdě příliš vzdálen.
Ze snímku jedince na předchozí stránce je s jistotou patrné, že přinejmenším 5.loketní letka není v zákrytu s ostatními. Proces uzavírá, někdy společně s 2. a 1.ruční letkou. Úkaz byl s největší pravděpodobností shodný pro obě křídla a vše mluví pro fakt, že pták v místě pelichal. Troufám si tvrdit tedy, že máme k zaznamenání třetí doložený případ pohnízdního pelichání adultního slavíka tmavého na území republiky. Kroužkovatel sice dál mluví i o hnízdní nažině v oblasti břicha, ovšem pták v nejzazší fázi přepeřování má tento útvar vždy již znovu opeřený či alespoň nachystaný v toulcích. Biometrické údaje též nejsou k dispozici, není tedy možné využít ani podpůrných znaků k stanovení pohlaví.
Okolí železničních tratí s liniovou zelení, jak tomu bylo zde, je pro slavíky atraktivní a nabízí se okamžitě odkaz na jediné prokázané hnízdění druhu u Záhlinic, v prostředí podobném.
Co z událého ve Slezsku vyplývá?
Ukazuje se nutností připravit text pro kroužkovatele nový, kde budou předložena doporučení, jak v případě zástihu slavíků tmavých postupovat. Zdaleka nám nesmí jít pouze o určení druhové, ukazuje-li se stále zřetelněji, že někteří jedinci nám toho sdělit chtějí daleko víc. Jak jinak se vypořádat s fenoménem změn areálu druhu, proměnlivostí chování za hranicí hnízdního rozšíření, zahrnujícího pokusy o hnízdění druhové či smíšené, pohnízdní pelichání v místě či spíše pak v důsledku přesídlení – a v řadě poslední i tahové zástihy jarní či daleko více podzimní. Každý z kroužkovatelů by si měl ze setkání odnést snímek rozevřeného i složeného křídla z kolmého pohledu, vždy ve stínu a též pořídit detail rýdováku. Kdo by snad chytal slavíků tmavých více a častěji, nechť si též dokumentuje hrdelní proužek sevřený vousem. Jde o věc zajímavou podobně, jak kresby řeší v současnosti specialisté na křepelky.
U tažných slavíků třeba posoudit tukové zásoby a v každém případě rozhodnout o věku, ikdyž právě slavík tmavý má znaky oprosti slavíku obecnému méně výrazné. Zejména skvrny ocasních per záhy u ostnu mizí. I samotná šířka 1. páru RP je u jarních ptáků ošidná. Velmi důležité je též změřit délku křídla a rýdováku. Jde-li o místní populaci, údaje budou žádané.
Protože dotčení kroužkovatelé již jiný materiál z odchytu nemají, považuji výsledek za konečný. Zmiňují, že jarní zpěv ST by zaznamenali, ovšem hnízdila-li by v místě samice, unikne pár pozornosti. Slavíci obecní v diskutovaném místě hnízdí. Jak to tedy mohlo vypadat na lokalitě v květnu, už se nám zpětně zjistit nepodaří.
