Slavík, kterého se podařilo chytit v prvním dni srpna na nejsevernějším hnízdišti oblasti, je jedincem s nejkratším běhákem, zjištěným dlouhodobým měřením. T: 24,9 mm zatímco nejvyšší naměřená hodnota jiného je T: 29,9 mm. A přestože se před lety v začátcích měření slavičích běháků zdálo, že každý má délku 27,5 mm, dnes je jasné, že tomu tak vůbec není.
Je zajímavé, jak lze slavičí postavy odhadnout už při kroužkování, kdy změření tarsu je tak spíše jen potvrzením, zda je slavík drobný či urostlý. Obě zmíněné (krajní) hodnoty patří samcům, netřeba tedy odhlížet k spekulacím, zda samice na tom nejsou „fyzicky“ jinak.
Odchycený slavík už má všechno peří na těle nové i dorůstající, poletuje. Vždy jsem potěšen, jak pelichající slavíci „svá“ místa dokonale znají a zákoutí využívají. Podle trusu lze například poznat, kde pěvec nejčastěji sbírá a co. A v každém takovém „tunelu“ převládá šero, což nočnímu pěvci jistě nevadí.
Starý rozpadlý statek je místem jeho pobytu. S kopřivami, svízelí, černými bezy a maliním.
(Zařadil jsem momentku hlavně pro názorné pelichání křidélka, je měněno právě v této fázi pokrývání křídla). Slavík bude poměrně starý.
Co vede slavíky k tomu, aby kraj více k severu neobsazovali? Vždyť krajina je hezkých pár kilometrů v určitých liniích ještě podobná. Zajímavé.
Kdysi tu vedli odchyty pro kroužkování manželé Klápšťovi a dosáhli pozoruhodných výsledků. Výkaz slavíků mám od nich k dispozici. Děkuji za něj a na Jarku, který odešel, vzpomínám.
Byl sousedem dobrým.
…
Ještě jsem přeci dal stav pelichání. To proto, že jsem rozkryl krovky, abyste viděli onu zde již několikrát představenou situaci na konci řady LL, jinak samozřejmě vždy zakrytou. Zdá se být pro SO unikátní! Pořadí sousedních (4. a 6. letky) je již individuelní, však s převahou 6., co předposlední měněné.
