Podívejte se na tohoto slavíka, na jeho barvy. Původně jsem si u něho fotil „námrazový efekt“ krku, který ale nemají všichni samečci takto výrazný, velmi ale zaujme i bělavý až bílý nadoční proužek, který – musím říct – jsem v archivu zatím nikde podobný nenašel (bývá šedý, často žádný). Krásně pak vynikne i ono hnědé „háro“ v týle a dodává slavíku „důležitého“ vzezření. Tento z Polabí je tedy velmi pěkně vyveden.
::: Ani bych si nedovolil v místě soutoku řek očekávat nějakého bídáka, to jistě ne :::
Také si všímám kroužku kolem oka. U některých starších v novém peří (před odletem) je velmi výrazný (foto nebudu hledat). Ale když jsme u toho oka (tady to sice není až úplně zřejmé), ověřte si, že není černé (jak se často píše), ale nádherně hnědé (detail dodám jindy, lepší).
Dále také zaujme v tomto čase u některých starších neuvěřitelně zachovalé velké peří. Upozornění přišlo ze zahraničí a musím uznat, že je pozoruhodné.
Sledujte rýdovák i letky pravého křídla (názornější). Přesto jistě platí, že druh pelichá pouze jednou v roce před odletem do zimovišť. Takovéto peří je téměř škoda za pár dnů vyhodit.
Z praxe vím, že tito slavíci nejsou úplně mladí (od 3 let výše), ale nemohou být přestárlí (6+). Optimální kondice se tak jeví od tří do pěti let.
To byla posledně výprava! Takového skvostného materiálu, takových zážitků! Musím se ještě činit. Za zimních večerů mne návraty k nim udrží v euforii.
