Nejkrásnější čas

Žádné komentáře u textu s názvem Nejkrásnější čas
Den Mladoboleslavska se zas pomalu naklání, před týdnem přišel máj a s ním noci pohádkové. Je teplo a v něm květy voní těžce, staženým okénkem se každou chvíli do auta za jízdy nalévá slavičí zpěv.
Už je poznám. Ty usazené, povětšinou starší, šťastné a k okolí pozorné. I ty méně šťastné, zpravidla mladé, toužící, v zpěvu klopýtající, s peřím občas poškozeným. Ti teď zpívají z míst roztodivných a naivně netuší, že čas je už brzy okrade. Ano, květen se provoní k půli, žádná z samic té zítřejší nocí už nepoletí. Jež přilétnout měly, hnízdí. Budou ti samečkové zpívat do konce máje a někteří o chvíli víc. Přiblíží se pak hnízdištím plodným a k nim se přiřadí. A začnou tam pelichat své první velké peří na cestu, která je podruhé odešle připravit se. Lépe se připravit.
Ti šťastní a úspěšní dopějí dřív. Nebude třeba už nikoho lákat a oslňovat. Připojí se samečkové k svým partnerkám a pomohou živit dorost. A vyvádět. Bude červen.
Teď se však sotva rozbíhá máj.
Jak v něm voní jabloně, dřív slívy a po nich třešně. Jak teď voní střemchy a šeříky!
Ptáci jsou blaženi. Kukačky, žluvy, ťuhýci, teď přiletěli rákosníci zpěvní a střední Pojizeří je kompletní. Na chviličku. Máte-li čas, spěchejte ven! K rybníkům kde ucítíte vodu a les přiberte pro barvy! Takových dlouho nebude.
Jediný stín co jaro má – nevím, jak slavíci tmaví uherští. Datum je vysoké! Co se zas děje? Samci už by měli být za horami českoslezského severu, samice někde na průletu. Ty jsou však tiché, o těch se nedovíme. A mají kvalt. Pár hodin utratí v nejhustší buřeni a zase letí.
V čem byl letošek příznivý?
Do Bousova se lidem vrátily kroužkované vlaštovky. To je radostné. A pobavil zpěv jednoho z prvních rákosníků zpěvných v lánu řepky. Jak ten bude své hnízdo hledat.
Pobřežím Červenského rybníku postupují k severní hrázi ukřičení rákosníci velcí. Je markantní ten pohyb. Jeden zpíval při silnici v nizoučkém orobinci, to jsem nezažil!
Slavičí lokality vykazují zajímavou dynamiku. Všímám si těch mezičasových proměn několik let a zdá se, že už dovedu vývoj od příletu do pukání skořápek vystihnout. A tím se tak trochu vracím na začátek dnešního příspěvku k tomu, co se v roštích děje.
Bude brzy sobota. Nepromeškejte ji. Předpovědím nevěřte a udělejte si vlastní. Bude to prostě pro vás nádherné i kdyby pršelo! Po těchto deštích nikdo nevystydne, zahřejí a na případnou bouřku si počkejte s foťákem, jako já u Kněžmostu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.