Tohle vás zaujme! Hlavně ty, kteří se ornitologii věnují. O něco víc ještě ty, kdož se zajímají o pěvce. Ale i lidi, které fascinuje ptačí tah či migrace zvířat obecně.
Podle dostupných materiálů pro vás porovnám cesty do zimovišť slavíka obecného (SO) a slavíka tmavého (ST). (Pro příznivce z regionu platí ten první – ten je náš „boleslavský“; ozvat by se ovšem mohli letos „Bousováci“ a vytahovat se slavíkem tmavým, který v úvalu Klenice trávil léto a unikátně pelichal). Pojďme využít poznatků anglických a švédských kolegů a vydejme se k Africe s jejich slavíky a mým komentářem.
Z Anglie vyrazili oba SO ve stejný den – 25. července (všímejte si pomalu těch shod). K odletu si hned dáme poznámku, že „ostrovní“ slavíci jsou mírně uspíšení v příletu a tedy i odletu oproti našim, ikdyž u nás v tom čase již časní též mohou chybět.
Ze Švédska nám odlétají oba ST 17. a 18. srpna (rovněž téměř shoda!). A dáme si poznámku, že i naši se tomuto termínu mohou blížit (pták z Orlického Záhoří zcela jistě).
Co se děje poté?
Zmíněné SO nečeká tak dlouhá cesta jako ST a strategie tomu odpovídá. Oproti skandinávským ST přilétli SO ostrovní výrazně dříve (rozdíl min. 3 týdny), dříve mohli vyhnízdit i ukončit přípravy k dalšímu odletu potřebným pelicháním (sledujeme adulty = proto pelichání kompletní … SO 45 dnů/ST 33 dnů).
Máme tedy osvětlen posun v odletu.
SO rychle mizí z Anglie přes kanál do Francie, zpomalují a Pyreneje překonávají v půlce srpna. Jeden uhýbá k západnímu pobřeží a zastavuje na jihu Portugalska (1. září). Druhý z hor směřuje k východnímu pobřeží, nedosahuje Gibraltaru ale mnohem dřív (z regionu Almeria) míří přes moře k západnímu úpatí Atlasu v Maroku. Tam je pro změnu jeho první čerpací stanice.
(Protože se zde oba zdrží, pojďme za ST). Ti budou využívat – ne cestu jihozápadní – ale jihovýchodní a „první krok“ bude podobně kvapný, jen ještě daleko delší. Za 3 resp. 4 dny doletí k moři zřejmě způsobem start-cíl (více 2000 km). Jeden brzdí v Řecku a druhý v Itálii(!). Přichází pauza logicky ještě větší než u SO.
Společné všem: V oblastech zastávky vrcholí léto a potravy k doplnění zásob je dost (nepřehlédnout – klíčové!).
U SO už z jihu Portugalska pták též přeletěl do Afriky (podle výsledků kroužkování se jeví právě podhůří Atlasu strategické) a oba čeká postup přes poušť, byť podle pobřeží, k Sahelu. Do zimoviště na úpatí deštného lesa v Guinea-Bissau dorazí od konce listopadu do půlky prosince. Po překonání Sahary se jejich postup změní na velmi volný, ale k tomu se vrátíme od slavíků tmavých. Ti se v druhém „skoku“ přenesli (vedeni Velkou příkopovou propadlinou a tedy i Nilem) do nitra Afriky (2500 resp. 3000 km) k další významné zastávce. Je stranou Rudého moře a potrvá kolem dvou týdnů. Zásob je dost (nepřehlédnout!), vydatné deště už skončily a odsouvají se postupně k jihu a nejen slavíci (z dálkových migrantů) to registrují. Všichni zde jakoby „nasednou“ na vlnu sezónně-příznivých podmínek a spojí s ní finální taktiku. Ještě jsem zapomněl upozornit, že všichni čtyři se dříve v dosahu moře objevili v podobném čase (přelom srpna a září). Slavíky obecné jsme doprovodili do zimoviště, které (jak zjistili Angličané) leží hlouběji, než čekali. Zůstaňme už tedy se skandinávskými hrdiny a dodejme, že další (třetí) už společnou(!) a tedy klíčovou zastávkou se jeví ornitologicky proslavená oblast v Keni, na severu země. Tam koncem listopadu přilétá značné množství tmavých slavíků z celé linie euroasijského rozšíření, není však přeci jen kraj kolem Kilimandžára ještě cílem migrantů! I oba diskutovaní cestovatelé to potvrdili a naprosto unikátně po tisících kilometrech se s rozdílem jediného dne(!) přemístili k cíli, ležícím po stranách malawského jezera – tam, kde byl zabit třeba „náš“ (Ostružno, JC) mladý čáp bílý tehdy při návratu domů. Jeden slavík zakotvil v Zambii, druhý v Mozambiku. I deště sem za nimi doputovaly a tak lze snadno uvěřit, že právě pro onen spolehlivě doplňovaný „chlebníček“, slavíci tmaví i obecní cestují jak cestují.
Kilometry jim sčítat nebudu, všichni musíme smeknout! A považte – jarní návrat je ještě daleko rychlejší! Zejména samečci pod knutou bouřících hormonů vytáčejí „motory“ do sakra vysokých otáček. A my na našich hnízdištích Boleslavska (i Bousovska) máme jedinečnou příležitost znovu se nad tím dech beroucím zázrakem zaradovat a přemýšlet!
(Zpracováno podle zahraničních materiálů).
