Pár posledních dní

Žádné komentáře u textu s názvem Pár posledních dní
Před námi je posledních sedm dnů srpna. V nich bude zakončen 30. rok mé ornitologické specializace.
Ještě lze slavíky chytat, ještě lze měřit a kroužkovat! Třeba mít však štěstí a to se dnes na Studénce ke mě připojilo. Měl jsem dvě odezvy na přehrávku a tak jsem se v místě na celé odpoledne usadil. Vše ostatní, co jsem před tím projel od Mnichova Hradiště přes Bakov už bylo negativní a tak si člověk té rezavé společnosti naproti v roští daleko víc váží.
V hlavě se mi honily vzpomínky na Jeseníky, jak nám ty odchyty pod lampou zas skvostně vyšly! Vždyť taky hned další vstup bude věnován právě Červenohorskému sedlu a tamní partě znalců ptactva – takových, které lze jen obdivovat. Ale o tom příště.
Stará Studénka se vypíná nad zájmovou oblastí a vhodná je zejména pro tah. Dlouhodobě mě tam zaměstnávají migrující slavíci, chytit lze však jen tohoroční ptáky obou hnědých druhů.
Na terasách jsou mimo jiné mocné porosty bezinek a to je prostředí zcela optimální. Nikdy mne však nenapadlo využít přehrávku zpěvu k chytání na tahu v poslední fázi noci tak, jak to bylo zkoušeno dříve v Krkonoších a k dokonalosti to dovedli pánové teď v Jeseníkách. Bohužel však i tato taktika nebude všelékem, co jsem osobně posuzoval, byli „jen“ mladí samečkové. Ukazuje se však, že zejména slavík tmavý může v počtech okroužkovaných jedinců takto příznivě nastoupat.
Zkoušel jsem kdysi chytat v noci na zpěv jarní koncertující slavíky, ale bez úspěchu. Ptáci se za hlasem nevydají. To se zdá i při těchto podzimních provokacích; ptáky se daří zastavit, usadit, ale chytají se až ráno za rozednění.
Už vloni jsem otestoval možnost „hrát“ pelichajícím slavíkům u sítě. Jde o zajímavý doplňkový odchyt, kdy se nedaří přilákat samce pouze v půli pelichacího procesu, kdy nelétají. Zkraje a ku konci to s dávkou trpělivosti a s nutností snížit hlasitost zpěvu jde. Nejedná se však o bůhvíjaké objevy, v zahraničí, ale třeba i v jižních Čechách u řeky Stropnice (táhnoucí modráčci), to dávno kroužkovatelé objevili. Přesto se ukazuje třeba v případě křepelek, že využívání kvalitních zdrojů hlasové provokace zdaleka neřeklo poslední slovo. A pro odchyty tahových slavíků konečně dobře, že se začalo chytat časněji, už v srpnu.
A už to teď zkrátím – dva chycené slavíky vidíte na snímcích. První je místní – zdržený a dopelichávající (vidíte na složeném křídle mezeru pod krycími letkami); druhým je mladý pták s problémem loketních letek pravého křídla a peřím utřísněným bezinkovým „inkoustem“.
Třetího se chytit nepodařilo, odrazil se ze sítě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *