Od půlky června soudím, že v slavičích křovích odstartovalo pelichání – součást příprav na cestu. U dospělých slavíků s tím souvisí i přibírání na váze a změna chování v prostředí.
V sobotu jsem s účastníky monitoringu ptactva poblíž Benátek zavítal i na slavíky. Přejeli jsme z bývalého vojenského újezdu k Jizeře a slavíky jsme společně nachytali. Už dopoledne jsem přímo v Benátkách několik slavíků chytil a prokázal pelichání jednoho z nich.
Výše proti proudu u Brodců jsme v podvečer mohli sledovat výměnu peří další. Šlo znovu o samce a byli dokonce dva. Samice ještě nepelichaly. Chytil se i jeden mladý, dokrmovaný rodiči.
To včera jsem u Šlejferny už chytil mládě docela samostatné. Od hnízdiště už bylo vzdáleno pěkný kus podle cesty. Chytila ho síť.
Je to zajímavý čas a vše směřuje k tichému zakončení českého slavičího roku. Až jej na podzim shrnu, nespokojený nebudu. Několik věcí se povedlo. Velmi zajímavou bude analýzou DNA otestovaná jedna slavičí rodina od Klenice.
Včera jsem narazil na jedno opuštěné slavičí hnízdo s jedním vejcem. I tam jsem chytil poblíž mládě, které však rodiče ještě doprovázeli. Hnízdění tedy nakonec vyšlo. U zmařeného pokusu v stádiu započaté snůšky se jednalo o usídlení mravenců v podstavci hnízda, který sloužil pro larvy jako výkonný inkubátor. Není to první případ, kdy samice musela hnízdo opustit právě z těchto důvodů. Nikde jsem dosud o podobném problému nečetl, právě slavičí hnízda se mohou jevit velmi vhodnými. Který jiný pěvec, na zemi hnízdící, poskládá z tlejícího listí takové pařeniště?
Ukazuje se, že každý další rok, strávený nad tématem, může výzkum ještě posunout dál. A i jeho poslední letošní fáze bude zajímavá. O pelichání zas ještě tolik nevím.
