Co v knize chybí

Žádné komentáře u textu s názvem Co v knize chybí
Reedice 3.dílu Fauny ČSSR-Ptáci je na pultech! A někde už i v knihovnách ornitologů.
Těšil jsem se hlavně na nově vyvedené slavíky a musím říci, že jsem zklamán. Tolik věcí se událo od předchozího vydání a mohla v těchto (jinak docela pěkných knihách) být. Některé moje poznatky byly již publikovány, ostatní šlo vyžádat. Vím, že je na všechno pozdě, ale i proto máme tyto stránky, abychom mohli diskutovat. Zvu tedy především ornitology, aby si téma nalistovali a doplníme poznámky.
Slavík tmavý (Luscinia luscinia)
Zastavím se až u odstavce „Výskyt v ČR“. Uvedené výsledky by zasloužily revizi.

První dvě (jihočeská) hnízdění jsou velmi sporná.
U Mydlovar kompletní pár ST nebyl v roce 1989 doložen (s pozorovatelem jsem věc kdysi diskutoval, jednalo se zcela jistě o smíšený pár).
Případ z Třeboňska z roku 1991 jsem diskutoval se zkušenými terénními ornitology, kteří z toho času od Velkého Tisého takové zjištění nemají a nad zápisem se podivují.
Údaj od moravských Záhlinic z roku 1996 byl akceptován FK, byl-li tedy opravdu jednoznačně prokázán kompletní pár slavíků tmavých, pak jde o první hnízdění u nás!
Zjištění od Drnholce (1986-7) má formu: „pravděpodobně hnízdil pár“ – nelze to tedy za důkaz považovat.
Uvedeno je ještě publikované hnízdění v polesí Soutok u Lanžhota, s kterým jsem se doposud neseznámil.

K výkazu lze uvést, že prokazování hnízdění slavíků tmavých (není-li možnost genetického ověření) je složité v tom, že by bylo třeba u hnízda chytit oba partnery či je alespoň přesvědčivě zdokumentovat fotograficky.
Ze zkušenosti mohu říci, že v převážné většině půjde o hnízdění smíšená, ikdyž samozřejmě hnízdění kompletního páru slavíků tmavých v republice lze očekávat a v příhodných prostředích se v omezeném počtu jistě i odehrává.
Poznámka k výskytu v republice a tahu
K výskytu lze doplnit, že již během mých odchytů (zkraje 80. let minulého století) byli slavíci tmaví jednotlivě chytáni zejména na jarním tahu i v naší oblasti.
Dva českomoravské výsledky kroužkování jsou velmi cenné, ikdyž nepůjde o příslušníky naší populace. Ukazují však alespoň omezený průtah, zejména mladých podzimních ptáků, přes naše území směrem k jihovýchodu. Zde by bylo velmi přínosné, aby kroužkovatelé dokázali s jistotou věk chytaných slavíků stanovit.
Hnízdění
K výskytu hybridních jedinců už bude možno příště doplnit výsledek z roku 2009, kdy byla pro vědu prvně doložena ve volné přírodě i nehnízdící hybridní samice (chycena pelichající na okraji Mladé Boleslavi a potvrzena genetickou analýzou).
Jinak třeba říci, že tato kapitola je vyvedena aktuálně a podrobně.
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

Popis
Změnil bych údaj k zúžení vnějšího praporu u ručních letek. Od 90. let se zcela nově a pečlivě věnuji tvarů křídel obou „hnědých“ slavíků a výsledek pro SO je ten, že ono zúžení se vyskytuje vždy i na 4.RL! Jde o důležitý rozpoznávací znak.
Rád bych do textu o chování samců v noci doplnil zajímavost, že pták vůbec nepřijímá potravu.
K výskytu v ČR
Údaje o vývoji populace jsou v pořádku, nárůst lze opravdu ohodnotit 25-30%, je potřeba ovšem říci, že z této hodnoty z přelomu století se početnost ptáků (alespoň na Mladoboleslavsku) již nenavyšuje.
Výkazu jarního příletu by slušela i data z Mladoboleslavska s prvním zástihem 10.4. – tedy v I. dekádě dubna.
Bez chytání jen obtížně zjistitelný odlet bývá až na výjimky ukončen do konce srpna, s hlavním odletem už na rozhraní července a srpna. Rekord v prodlevě starého slavíka byl zjištěn 5.září. Lze říci, že výsledky z Mladoboleslavska nejsou nijak vzdáleny pozorováním z oblasti Mělnicka (poslední odstavec).
Tah

K tahu lze dodat, že jižní směr napříč Středozemním mořem přes Apeninský poloostrov bude ptáky vy užíván rovněž výrazně, ovšem na jarním „zrychleném“ tahu, kdy ptáci přeletují ve větší míře též Saharu.
Diskutovaný zástřel slavíka 10.ledna 1953 u Attigliano v Itálii nemusí být omylem v nahlášení, protože se jedná o samce, který byl kroužkován na jaře koncem dubna a označen tehdy jako víceletý (+1K). Mohlo se tedy klidně jednat o velmi starého slavíka „mimo kondici“, který si na cestu dál již netroufl a pobýval v relativně příhodném Středomoří.
A poslední věc – v případě uvádění kroužkovance od Čelákovic s nejdelším zjištěným posunem (213 km SZ do Německa) není možno přiřazovat tento výsledek slavíku obecnému! Přehled výsledků tak dostává zcela jinou tvář. U zmíněného mláděte, označeného v hnízdě a zastiženého následujícího jara (12.května) u Luckenau (tam určeného jako samce slavíka tmavého), jde zcela jistě o hybridního jedince(!) a třeba i s naznačeným vztahem k oblasti nedalekého překryvného pásu příbuzných druhů poblíž Frankfurtu nad Odrou.
Cizopasníci
Zde by stálo zato doplnit (před řadou let) prokázaný výskyt motolice Collyriclum faba a ke klíšťatům obecným připsat též nalezená klíšťata Hyalomma sp., přenesená dvouletým slavíkem ze zimoviště. Oba nálezy se řadí pro druh k prvně popsaným.
…k modráčkům v knize už jen připomínku: Alfréd Hořice druh zjistil u Koprníku – dříve Koperníku (podle hvězdáře Koperníka), na Kněžmostsku – nikoliv „Keprníku“ (Jeseníky) a my hnízdící modráčky od Koprníku tehdy ohlásili nikoliv v roce 1992, kdy už jich bylo mnohde víc, nýbrž v roce 1986 (což bylo tehdy jedno z prvních míst výskytu druhu u nás).

A ještě nově jedna poznámka: Na webu ČSO visí článek ke knize. Jen dodávám – vůbec se tentokrát méně děkovalo…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *