Nebýt kroužkování, nevěděl bych o slavících skoro nic. Poslední den července byl ve znamení dvou nádherných kontrol.
Zajel jsem do Trní a s přispěním obrovské náhody jsem tam ještě na hnízdišti objevil slavíka. Síť ho nad potokem chytla a veledůležitý výsledek je už v archivu. Je to jedno z pěti pozdních mláďat, označených v hnízdě 19.června. Už je samostatné, ale kdy stihne přepelichat, to nevím.
Zástih má několik odborných rozměrů, to si ale nechám po sezóně.
Odpoledne jsem u bakovské Jizery nakontaktoval na tradiční lokalitě slavíka, za půl hodinky se chytil do sklopky. Kroužek na jeho pravé noze „promluvil“ až doma v kartotéce, ale tušil jsem to. Jde o unikátní doklad, kdy z loňska do sklopky chycený juvenilní slavík se do místa nejen po roce vrátil, ale prvně tu nyní i kompletně pelichá.
Pod ním u rybníčků pelichal zhruba stejně ještě jiný, toho jsem už ale musel okroužkovat. Je pro mne neznámý. Díky kroužkům mi dnes přibyly dva pěkné výsledky. Z toho Trní mám opravdu radost, mláďata tedy vyšla. Teď o nich píšu na webu VČP ČSO (zítra to naleznete ještě v jejich archivu).
Chystalo se sice stále na déšť, ale ještě že jsem vyrazil; byla to skvělá volba.
