Za pár dní začnou první dospělí slavíci pelichat. Peří mnohých v tomto čase již doznává určitého opotřebení a znaky zjara zřejmé, dnes mnohdy nenajdeme. Nabízím křídlo třetího dnešního samce, chyceného provokací, protože všichni ještě zpívali. Je to sakra tvrdý oříšek poté, co dva předešlí byli nejméně jednou kompletně přepelichaní. Kdo ze znalců vidí na dvou snímcích totožného křídla předěl, s ním souhlasím. Hodně těžké určení a nemusí být samozřejmě stoprocentní. Rýdovací pera byla relativně štíhlá a to mne vlastně přivedlo k pozastavení se nad určením věku. Dva obrázky proto, že jedno je foceno na slunci a druhé ve stínu – tím zároveň vidíme, jak klamavé jsou odstíny slavičího peří při různém nasvícení.
Tady jsou ta křídla.
Předěl se jeví mezi 3.- 4. LK (pomohl jsem si mírně kratší poslední nevyměněnou krovkou). Skvrny ani lemy na původních nejsou (fotka první trochu klame). Odstín je ale rezavohnědý a prapory řidší. Konečně, posuďte sami.
Na Řežabinci zakladatel tábora po mnoha letech řekl o rozlišování příbuzných rákosníků nad tisícovkou měření, že rozhodování je stále těžší. Vzpomínám na něj a souhlasím. Připouštím, že v mém archivu bude hned několik takových „těžkých“ slavíků určeno chybně, na víc ale ani po devětadvaceti a půl letech výzkumu prostě nemám.
Dodatek: Ono je to často vidět už u jednoletých slavíků, jak výrazné rozdíly po částečném přepelichání (před odletem) v znacích na krovkách existují. Někteří mladí jsou už na podzim s málo výraznými znaky, jak musí vypadat o třičtvrtě roku později? Třeba tak, jako slavík na obrázku.
