Významný den

14. březen je nejdůležitějším dnem mého života! Proto se ale teď k stránce nepřipojuji; viděl jsem budníčka, alespoň si to myslím. Nezpíval, bylo to u mlýna dost na dálku, ale jiný pták se v tuto dobu po větvích v této dimenzi takto nepohybuje. A proč by to nebyl, když ústřední web už je z několika míst hlásí!

Pokud táhnou budníčci, jde s nimi modrák! Tím je dnešek také významný. A taky přišly kroužky na slavíky, to je třetí milý moment. Dalším by mohl být ten, že mi byla potvrzena možnost parkování aut o VPZ přímo pod lipami nad Rohatskem. A to je taky skvělé! Budeme tak stoupat k Horám od jihu, to je ten nejlepší možný způsob, jak si vycházku opravdu užít. Kdysi byl ten lom s čerstvou výsadbou borovic v písku příznivým prostředím pro druhého velebeného pěvce – skřivana lesního. Přestože se nahoře objevila nyní zajímavá holina po zbourané zemědělské stavbě a vedle paseka po topolovém lese, na tohoto mistra to už asi stačit nebude. Ale noc by tam musela být silná; jsou tam vzácné žabky, bude tam lelek, za Horama slavík – no a kdyby ten skřivan! Někteří ptáci tam „třicátého“ ještě nebudou, to je jasné. Ukážu tedy alespoň staré hnízdo ťuhýka a povím, že je staví jen kousek od předchozího. Zkusím se rovněž podívat po jedné z největších studánek, co tam bývaly. Hodila by se nám. Přimlouvám se už jenom za počasí. Kdyby byly alespoň večery, jako jsou teď – to by byla síla! Lidi netuší, co to tam je za místo. Tady nabízím tu špinku, co jsem o ní minule psal. Dokážete si představit, když tohle tam „na ráně“ vykvete?!

Dával jsem do pořádku seznam pochytaných slavíků tmavých, je jich tak málo, že si ty momenty všechny pamatuji. Napadlo mne, že naprosto unikátní prostředí pro druh bylo pouze ve východních Čechách, tehdy u Kladrub. Nejde o ty koně kolem ale o to jezírko, za nímž slavík zpíval. Tamní tradiční kanály jsou přetemné, ale tady se najednou lesklo vodní oko! Bylo taky samozřejmě přiklopené větvemi, některé se koupaly přímo v hladině. Někde při okraji seděl ten uherský mistr, měl jenom rok a půl odžito, ale zpíval slušně. Byl asi z muzikální rodiny. Stejně mě zajímá, odkud tihle slavíci jsou, kde se rodí. Jsou z Polska nebo třeba od slovenské Latorice? Nevěřím, že to jsou skandinávští ptáci. Kolik jich může v Česku takhle fungovat? Když prohlížím zveřejněné „birdlisty“ na pěkných stránkách jednoho kolegy, nemají tam všichni tmavého slavíka zapsaného. Úplně tak častý tedy v naši přírodě zpívající samec nebude, to by za ním jistě vyrazili. Ono to není jednoduché, mnohde slavík zazpívá a druhý den je v tahu. Mám-li být upřímný, sám jsem je nachytal mnohdy zcela překvapivě, že bych mohl chodit někam za koncertem jako pánové v Holštýnsku, to tady zatím nefunguje. Tento monolog zakončím zvoláním: „jak to, že na jaře tmavé slavíky nejsme schopni nachytat? Kolik jich v těch těhotných nocích musí nad námi spěchat hnízdit kamsi domů? To mě přátelé drtí!