Zejména pro ty, kteří se zajímají o problematiku pelichání, mám jednu zajímavou situaci. Pojďme si ji společně přečíst. Nejprve ale úvodní informace:
Proces kompletní pohnízdní výměny peří u dospělých slavíků obecných zná několik modelů výměny rýdováku.
Nejčastější je postupné doplňování per, započaté 1. párem. Takových případů je šest až sedm do desíti a rýdovák je během růstu od středu nápadně odstupňovaný.
Druhým případem je stav, kdy velká pera vypadnou současně a nejedná se vůbec o defektní situace. Potkávám takové slavíky a zdá se, že si bez kormidla poradí zvláště uvážíme-li, že v půli procesu prakticky nelétají. Zde jsem kdysi varoval v určování stáří před případnou „souměrností růstových proužků“ praporů per, v takovémto případě (jsou-li zřetelné) jsou pak souběžné, jako u mláďat.
Citlivost váčků z nichž pera vyrůstají, mnohdy zapříčiní ztrátu již rostoucího pera či několika z nich (v řadě či nahodile) a výsledkem je nestejný finální obrys rýdováku (takto narychlo řešený problém náhrady pera bývá často oslaben v kvalitě praporu či délce ostnu).
Zajímavost
V zimě se vracím k posbíraným materiálům a ukládám je. Tak jsem se postupně dopracoval až k opeření, získaném z pelichajícího jedince. Pochází od Dolních Stakor z cesty, slavík byl jeden až dva dny mrtev. Vše ostatní je na snímku.
„Hladové pruhy“ jsou vidět zřejmě pouze u mě v archivu na originále – co je však mimořádně zajímavé u tohoto staršího kroužkovance, je postup výměny per v ocase. První až pátý pár se vyvíjí souběžně a pouze šestý je v délce zhruba poloviční. Slavík tedy spontánním vypadnutím pěti vzestupných párů získal na řadu dní (cca týden) tzv. „vlaštovčí ocas“.
Zajímavé je i křídlo tohoto jedince.
Dobře je patrná již pokročilá fáze procesu výměny letek. Desátá až pátá ruční letka (RL) jsou plně dorostlé, čtvrtá až první (na snímku zakrytá) ještě postupně rostou. První až třetí ramenní – terciální (TL) jsou již plně vyvinuty (1.TL čerstvě dorostlá) a chrání nově se vyvíjející křídlo. První loketní letka (LL) je již také ve finále, druhá jen těsně před dokončením (vše načteno na rubu oškubaných křídel) a zastavme se u zdařile odhaleného měřítka růstu velkých per slavíků obecných. Třetí LL nám jej odkrývá v poměru k předchozí letce (k 2.LL). Rozdíl je 4 ¾mm! U těchto tří „prvních“ LL se postup výměny (až na defekty) nemění a vypadávají v pravidelném intervalu jednoho dne (vlastní zjištění) zato u následujících už neexistuje pevný řád. Nejčastější je situace právě tato, kdy jako další pelichá čtvrtá LL, poté šestá(!) LL a proces uzavírá v naprosté většině případů (i tady ikdyž nevýrazně) pátá LL.
Souměrnost ve sledu (až na defekty) platí mezi oběma křídly, v růstu a čase vypadnutí – za stejných předpokladů – existují rozdíly nejvýše o jednu letku.
Vrátíme-li se ještě k okopírovanému křídlu na obrázku, mohli bychom sledovat vývoj velkých krovek (VK) o nichž v určovacích klíčích jde především (při stanovení věku). Krásně je zde patrné u čtyřletého samečka jak jsou ruční, ale zejména loketní krovky, široce obloučkovité při okraji pera, jak druhé jmenované jsou i na bázi pera barvy totožné, struktura praporů i délka pírka rovněž odkazují na staršího slavíka. Krásně dorůstá z toulce i křidélko, ale to už je opravdu na čas jiné zimy…
Oprava: Vidím, že snímek křídla se nevyvedl, leží na něm sníh a barevné tóny krovek nejsou k přečtení.
