T 638708
Slavík, označený jako mládě v hnízdě na Studénce, byl 8.května jako dvouletý sameček chycen v švestkovém houští pod hrází Nového rybníku. Místo není vhodné k hnízdění. Chycen byl poté jako pětiletý na Koprníku, kde již hnízdil.
Ze Studénky to jsou k Novému rybníku 3 kilometry, pták se zřejmě v oblasti teprve zorientovával a vzhledem k datu již nikde asi nezahnízdil. Kde byl v dalších letech, není doloženo, ale jako pětiletý hnízdil na tradiční lokalitě na Koprníku, který leží necelý kilometr po úsečce nazpět. Problematika kategorie 2K bude velmi zajímavá a pravidlo, které by šlo uznat univerzálním, tady neplatí žádné. Mnozí samci, v pokusu prvně hnízdit, „narazí“ zcela jistě na revír, obsazený otcem a není-li prostředí rozlehlé, musí zmizet (alespoň v první fázi procesu, než se vylíhnou mláďata) jinam. Jak daleko, není možné prokázat, protože za hranicí regionu nechytám, ale náhodný KO to naznačuje i tam. V místě výzkumu řada dokladů existuje napříč oblastí.
N 345453
Slavík, označený jako dvouletá samička v hnízdní době, ale pozor – v páru s dvouletým slavíkem tmavým a vylétanými mláďaty. Chycena byla rovněž jako tříletá na tomtéž místě, hnízdící však již se starším slavíkem obecným.
Hnízdění proběhlo na hrázi Nového rybníku, kde jindy SO nehnízdí. I proto uniklo pozornosti a bylo zjištěno pozdě. Zdá se navíc, že tyto“ improvizace“ vznikají opožděně a tedy zřejmě „z nouze“. Dalším rokem tam proběhlo hnízdění kompletního páru SO – jakoby samice s získaným vztahem tam našla „šmejdícího“ samce (+2K), který si mohl místo pamatovat z předchozí sezóny, kdy bylo obsazeno robustnějším ST. Třetím rokem pak už byl všude klid.
N423025
Slavík, chycený
(10.5.) kroužkovatelem jako dvouletý, u Jizery v Mladé Boleslavi, byl 29.5. chycen u Horních Stakor jako nehnízdící.
(10.5.) kroužkovatelem jako dvouletý, u Jizery v Mladé Boleslavi, byl 29.5. chycen u Horních Stakor jako nehnízdící.
Vzácný doklad příletu do oblasti, kdy slavíci mohou „už pěšky“
postupovat podél řeky a větvit se po povodí. Znovu dvouletý jedinec, bez zkušenosti, neznámého původu. Nevím nic o způsobu odchytu v čase kroužkování kolegou, ale během kontroly u Stakor působil bázlivě. Jakoby už měl zkušenost s přehrávkou, anebo již, s ohledem na vysoké datum, slábla jeho aktivita. Prostředí, kde byl chycen, není na seznamu hnízdišť (pás křovin podél meze je poměrně úzký).
postupovat podél řeky a větvit se po povodí. Znovu dvouletý jedinec, bez zkušenosti, neznámého původu. Nevím nic o způsobu odchytu v čase kroužkování kolegou, ale během kontroly u Stakor působil bázlivě. Jakoby už měl zkušenost s přehrávkou, anebo již, s ohledem na vysoké datum, slábla jeho aktivita. Prostředí, kde byl chycen, není na seznamu hnízdišť (pás křovin podél meze je poměrně úzký).
N 452830
Slavík, určený jako +2K byl označen na hnízdišti. Druhým rokem byl chycen v jiné části Dolního Bousova (1 km), jako hnízdící, dalším rokem se usadil stranou (úsečky vzdáleností tvoří trojúhelník) u jezu rybníka, kde zůstal už i v roce dalším.
Upřímně řečeno, svádí to k domněnce, že jsem si v čase kroužkování s určením stáří jedince třeba i naběhl. Pravda, jsou někteří dvouletí jarní ptáci i za použití kombinace všech známých pravidel obtížně identifikovatelní, ale většina případů by měla být po jistotě. Pokud byl opravdu samcem starším, z nějakého důvodu místo změnil (výsledek hnízdění v čase kroužkování neznám). Ze zahrady (kde byl zcela jistě v konkurenci s jiným) přesídlil po roce k jezu Červenského rybníku, tam byl úspěšným a vrátil se tam i v roce dalším.
N 477639
Slavík, chycený jako kropenaté mládě (pod vlivem rodičů), byl jako tříletý chycen 2 km od místa u rybníku Ohrada (hnízdiště není na seznamu). Pták tam zřejmě nehnízdil. Chycen byl znovu jako čtyř a pětiletý, navrácený málem zpět (posun v linii rybníků o jednu hráz – 0,5km).
Otázkou je především, kde byl sameček celou sezónu v druhém roce života? Místem narození je velmi atraktivní hnízdiště, s přetlakem párů. Snad i proto se v návratu mírně odchýlil stranou a tam se usadil. Anebo u slavíků v oblasti občas „kilometr sem – kilometr tam“ nehraje roli.
N 548084
Slavík, označený jako dvouletý u jezera ve Veselé tam byl chycen i v roce následujícím. Ovšem jako pětiletý byl zjištěn přesídlený kilometr na západ, do bažantnice.
Je pravdou, že u jezera slavíci „nevydrží“, prostředí se tam pod tlakem rybářů vyvíjí. Jde v podstatě o jakousi dělící hráz, kdy po pravé ruce teče Jizera a po levé se rozbíhá hladina štěrkovny. Zajímavé je, že ptáci zde buď nepelichají, anebo v mizivém procentu. Mohou být na vině občasné záplavy?
Jde o natolik zajímavý moment, že bude pečlivěji zkoumán. Proč by proces kompletní výměny peří před odletem neměl mít v prostředích individuální pravidla? Mnohé by se tím vysvětlilo. Na Řežabinci, v Jižních Čechách, slavíci „odstoupí“ od rybníku do teras na kopci. V Sukoradech zmizí páry do jednoho od jezera do famózního prostředí navazující polní cesty, vroubené mocným houštím s vzrostlejšími ovocnany. V loňském roce tam bylo chyceno 7(!!!) pelichajících adultů. Délka cesty je pouhých ¾ km.
P.S.:
Díky za připomínku k osídlování hnízdišť, paralela s rehkem zahradním je zajímavá, u přesídleného by však bylo dobré znát věk. Pokud byl dvouletým samcem, příklady chování u slavíků stav kopírují. Díky, tady je k posouzení materiál další.
