Slavičí „úlety“

Žádné komentáře u textu s názvem Slavičí „úlety“
Skromnost by měla jít stranou! Je to tenhle výzkum, který u nás vytáhl na světlo fenomén křížení příbuzných slavíků. A podílelo se na tom se mnou dost přátel, ikdyž to první hnízdo jsem si tehdy „podcenil“ sám. On by tomu stejně nikdo neuvěřil – smíšený pár u Nového rybníku na Kněžmostsku, to byla událost! On ten rybník vůbec je ve vztahu ke mě velmi rozdávačný, začali to tehdy modráčci. Pojďme ale od nich, pojďme i od toho slavičího páru s mláďaty ve vrbině, pěkně bychom se v tom utopili. Přenesme se v čase i na mapě, pojďme k staré Metuji pod Josefov! Už jsem tady o tom někde psal, ale dodám jiné vzpomínky a hlavně pak slíbené fotky.
Na jednom ročníku VVT (Výzkumný víkendový tábor), pořádaným přáteli východně a ještě východněji od Kněžmostu, jsme operovali v Pometují. Místní znalec tam v konci května ještě vylovil v hlavě místa, kde dřív k jaru sólovali slavíci. Šli jsme za nimi se sklopkami. Všude už byl klid, ale krajina tam byla nádherná. V mnohém jiná, než u nás. Chytil jsem jednoho slavíka cestou, abychom si osvěžili určování a směřovali jsme k loukám. Tam se v nich dočista topil malý kapkovitý lesík a já v něm cvičně „zahrabal“. Nemohl jsem tušit, že operuji pár metrů od unikátního hnízda, vystavěného tmavou slavicí! Musela o mne vědět, jak hrabu v hrabance, musela vidět, jak namotávám červíky, musela být zvědavá. Podchytil jsem takto v lesíku ještě tři plácky a „točil“ první kontrolu, jen tak z dálky. V pastičce se už ale krčil slavík, tak jsem jej hned vylovil. Ač bylo pod stromy šero, slavík byl nápadně tmavší, než je obvyklé. Byl jsem v šoku, slavík byl opravdu tmavý uherský! A najednou jsem ucítil, jak mne v dlani hřeje hnízdní nažina! Překvapení nabylo na rozměrech.
Velký vykřičník té chvíle vepsalo zjištění, že nikdo nemá foťák. A tak se „pouze“ měřilo, vážilo a kroužkovalo. Druhý den jsme ověřili, že v páru tam žije slavík obecný. Samička seděla na hnízdě s násadou vajec a jen temné oko ji prozrazovalo…
…inkubovala pět vajíček…
…a úkol kroužkovat zůstal pro našeho hostitele. Ten po několika dnech označil dvě mláďata.
snímky: T. Diviš
Nikdo nevíme, kolik se u smíšených párů mláďat kdy vylíhne, kolik jich dospěje. Tady se vylíhla dvě a šlo v podstatě o první dva české slavičí křížence v hnízdě označené. Gratuluji! A výsledek už zůstane Tome u vás, na východě.
Fakt, že hybridní adultní slavíci dovedou v přírodě přežívat, bylo by už docela jiným vyprávěním.
Je to spravedlivé, Morava se postarala o množství kvalitních výsledků dříve, východní Čechy jsem pochválil teď, poznatky máme z Polabí a Poohří a řada je teď logicky na nenápadné krajině mladoboleslavské.
Vběhnu za pár dnů do 29. roku sledování slavíků. Musím říct, že se mi splnilo mnohé i věci naprosto netušené. Jeden cíl však ještě mám a nevím, zda se podaří. Vypátrat a průkazně zdokumentovat kompletní hnízdní pár slavíků tmavých! Když jsem viděl polské podmínky nevěřím, že na podobné  doma nemáme. Nebude to u tmavého slavíka časté, ale mohou se v našich podmínkách sejít! Proč? Velikou nadějí jsou právě samičky- smaozřejmě dvouleté, jež nejsou ještě nikam „načasované“, které nemají potřebu letět přes nás nikam dál. Nechají si „říct“ a začnou stavět. Zpěváků, těch se tu najde mnohem mnohem víc. Šance rozhodně existuje!(Vzpomínám na „Štanclovy“ zástihy po letech na stejném místě u samců a hledám, co v tom mohlo být. S dnešními zkušenostmi i těmi převzatými od Frankfurtu nad Odrou si myslím, že byl navázán na lokalitu, kde se mu podařilo uspět ve smíšeném páru. To bude verze nejpravděpodobnější.).
A největší letošní zážitek? Můj tamní průvodce to ještě netuší, ale už to mohu říct. „Půlnoční slavík“! Najděte si ten příběh na webu a připomeňte. Charakterizují jej – ornitologická svědomitost mladého nadšence při monitorování, chytačova houževnatost a sázka na štěstí. Ale především – čarokrásné prostředí starého luhu v záplavovém území řeky Jizery! Zvenčí to docela nevypadalo, ale to byl tedy ráj! Jak ze starých obrazů! Jsou na okolí ještě skvostná zákoutí! Vím, že jejich přidanou hodnotou je pochopitelně příběh, ale i tak je dobře, že jsou. No a proč slavík půlnoční? To je tam někde taky vysvětleno. V noci to všechno prolistuji, abych si osvěžil, co jsem tady už všechno směrem k Vám udal.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php