Nezapomenutelní I

Žádné komentáře u textu s názvem Nezapomenutelní I
Mezi množstvím slavíků, které jsem na chvilku chytil, abych jim dal kroužek, vzal míry a zběžně je vyšetřil, existuje mnoho ptačích osobností, na které nezapomenu. Pojďme za jejich příběhy k hrázím, úvozům, cestám, do lomů i kopců. Nejprve však pojďme k bousovskému železničnímu přejezdu.
Předvádivý zpěvák
S proudem náhonu jen pár desítek metrů odtud stával mlýn s tůní, za jejímž okrajem jsem do první tvrdé „zetky“ chytával senzační ledňáčky. A tady u závor se ještě o pár let dřív zrodil můj zájem o slavíky. Tady totiž zpíval ten „První“, tady jsem v noci podle koncertu uvěřil, že nad strouhou opravdu zpívá slavík! Odtud jsem se vydal za ornitologií do Prahy, kde zájem podpořili a poslali první „slavičí“ kroužky.
To hnízdiště fungovalo snad do konce století, dnes jsou břehy náhonu čisté, bez roští. Vracíval se tam však tehdy zpěvák, který byl v mnohém zajímavý. Znal dobře cestu domů, uměl zpívat – a hlavně – nebál se. Tím byl výjimečný. Rád sedal nad můstkem na babyce – křivolakém javoru, který prorostl kovovým zábradlím. Nevysoko na suché větvi tam zpíval všem, kteří se po desáté v noci vraceli z fabriky domů. Hodně lidí si jej tam oblíbilo. Nevěděli, že má na noze kroužek, že je to můj dobrý známý, že každého jara přicházím do míst s obavou, jestli návrat ještě dokázal. Roky to byly krásné! Natolik se sžil s prostředím, že jej nevyvedlo z míry, ani když řinčivě cinkaly závory, v čase jejich spouštění. Možná znal i jízdní řády a na rituál zastavování provozu se těšil. Možná. Je škoda, že jsem tehdy nefotil, byl by to snadný cíl, narozdíl od většiny ostatních slavíků. Už to nedohoním.
I staří slavíci chybují
Když jsem přišel za slavíky ke Kosmonosům a objevil tamní zákoutí, rozšířil se mi počet sledovaných hnízdišť násobně. Brzy jsem si na ta místa zvyknul a získával oblíbené plácky pro líčení sklopek. Byla to první příležitost poznávat prostředí v těsném sousedství silničních tahů a sbírat nové zkušenosti, dosud netušené. Velkým překvapením bylo zjištění, že slavíci tady s nebezpečnou silnicí zvláštně „spolupracují“. Byla pozorována kroužkovaná samička v keři za viaduktem, která zaletovala v prolukách mezi projíždějícími auty do vozovky pro sražený hmyz, kterým krmila za svodnicí čerstvě vyvedená mláďata.
Zajímavý je na druhou stranu nález kroužkovaného samečka, sraženého a rozježděného auty na horní „Stakorské“ silnici, který se několik dnů po příletu buď nedokázal ještě „přeladit“ na místní poměry, anebo čerstvě zmámen přítomností družky za ní bezhlavě vlétl do silnice. V takovém případě zřejmě i staří zkušení jedinci mohou chybovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.