Jeden otazník za druhým poskakuje nyní v slavičích sklopkách! Pelichání je v polovině a ptáci takřka k neurčení! Teď si mne volnočasová problematika opravdu prověří. Teď musím dokázat, že si zasloužím nazývat se specialistou! Kdoví pokolikáté jsem nad křídly zase panikařil. Anebo ne?
Pozvánka za samý okraj oblasti, k pravidelnému hnízdišti izolovaného páru, přinesla krásný zážitek z jiné krajiny a na určení hodně těžkého slavíka. Je slavíkem obecným, nebo z něho už odbíhá jinam? Nechci v každém chyceném slavíkovi euforicky hned vidět nějakého křížence, ale bez obezřetnosti se v takto složité problematice člověk daleko nedostane. Podezírat je třeba, protože se mezi ryšavými slavíky zcela určitě dějí věci, které sotva dohlédneme. Naše krajina bude pro fenomén křížení příhodná, vždyť pravá hybridní zóna se nachází nedaleko. Nikdo se u nás problematice v minulosti nevěnoval, navíc se tato zcela jistě vyvíjí dál. I proto jsem připravil na podzimní konferenci několik postřehů.
Ale k té včerejší panice – podívejte se na fotku a pojďme o ní diskutovat (pro ty, které to nebaví, dodám hned poté romantičtější verzi onoho výletu).
Ještě ale předtím – uznejte – nejsou ti slavíci nyní legrační?
U samečka, u něhož se zdá, že bude starším jedincem (nemá plošné obrusy zbylých několika ručních letek), lze jen stěží spolehlivě vyvrátit podezření na křížence – všechny důležité znaky vyklepal před pár dny někde v roští (popis roští v druhé verzi pojednání). A proč jsem tedy tak zpanikařil? Ruční krovka (nejdelší zachovaná), s kterou bychom měli porovnávat 1. ruční letku, je zřejmě mírně (na obou křídlech) „povytlačena“ již rostoucím perem novým – tudíž nespolehlivá. Snad proto byl naměřen značný rozdíl (- 4 mm). Ale přesto – i kdybychom uvažovali první zachovanou (bližší okraji křídla), jak činí někteří němečtí kolegové, zůstává 1.RL i tak v zajímavém „mínusu“. No uvidíme. Tím, že chybí veledůležitá 4.RL, nemůžeme popsat ani hrot křídla (pořadí per), ani případné zúžení vnějšího praporu této letky. Dokonce i naměřené křídlo nemusí být objektivní, pokud měřená letka netvořila vrchol.
Chycen byl ještě jeden slavík, dosud zcela nepřepelichaný juvenilní pták, dokazující, že hnízdění v místě určitě vyšlo.
Chytání a kroužkování slavíků na samé hranici druhového rozšíření v oblasti má značný význam, ikdyž se jedná jen o několik jedinců. Jev je to značně labilní, jak dokázal nedávno zde diskutovaný „slavík od Žabakoru“. Šlo o výsledek, pro můj výzkum z nejcennějších, ukazující mimo jiné, že i starý slavík může tradiční hnízdiště opustit a přesídlit jinam.
Takhle vypadá na papíře:
Kéž by takovýchto zjištění přibývalo!
