Další vzácný slavík!

Žádné komentáře u textu s názvem Další vzácný slavík!
Hybridní slavík č.6 je na světě! Ikdyž jeho identifikace dala trochu víc zabrat, porovnání snímků s archivem udělalo za určením tečku. Zmátnout jsem se tak trochu nechal výrazným skvrněním hrdla křížence. Zprvu se tento dvouletý sameček jevil spíše slavíkem tmavým.
Ale jen ze začátku. Tvar křídla a poměry důležitých letek (2.RL : 4.RL) jej spolehlivě slavíku tmavému (ST) vzdalují a přiřazují k již zažitým a výzkumem popsaným hybridním jedincům.
Jistotu v určování kříženců jsem nabyl poté, co před lety genetická analýza podezíraného jedince spolehlivě potvrdila. Zkušenost se pro mne stala klíčovou. Není v praxi až tak jednoduché hybridní slavíky rozpoznat a ten, kdo nemohl věc zažít na vlastní oči, těžko se včas v terénu zorientuje. Proto radím: „Máte-li foťák – foťte.“ Slavíci jsou „na ruce“ klidní a zvládne to každý.
Pro zájemce z řad kolegů nabízím malé „opáčko“. Pojďme si výsledek tedy zanalyzovat:
–         Aniž bychom byli upozorněni jakýmkoliv zpěvem, v síti či sklopce náhle poskakuje slavík! Kdo někdy slavíky obecné (SO) chytal, je v případě možného hybrida udiven poněkud většími rozměry (robustností). Také rýdovák je tmavší (ne ale zase tak jako u ST!). Skvrnění hrudi je u kříženců velmi proměnlivé a odbude se většinou jen v rovině tmavšího „zakouření“ hrdla.
–         V ruce si můžeme dobře a v klidu prohlédnout obě křídla, právě tam se po chvíli dobereme pravdy.
Pro křížence je snad nejdůležitější zmíněné pořadí letek ve vrcholu křídla, s přihlédnutím k 2.RL. Zápis situace je 3.,4.,2.,5. (u ST by byl 3.,2.,4.,5.). Stav je podobný tedy SO, ale pak se liší tím, že zúžení vnějšího praporu už nenajdeme na 4.RL (odpovídá tedy ST), pouze na 3.! První (zakrslá) RL zdaleka nedosahuje nejdelší RK (znak pro ST), ale oproti ST je zase „o něco“ větší, nápadnější (ST ji má téměř „osténkovitou“ a málem k neodlišení!).
–         Spodní krovky ocasní možného křížence mají více či méně nápadné tmavé okraje (znak pro ST), SO je má smetanově žluté, jen velmi vzácně s tmavším nádechem.
–         Délka křídla samců (jako je tento) zpravidla přesahuje 90 mm (jako u ST), SO má křídlo převážně kratší, jen vzácně může v našich podmínkách dosáhnout délky 90 mm.
–         Chycený jedinec je těžko vyjádřitelným způsobem mohutnější také hlavou a zobákem, též běhák se zdá tlustší. Měřeními však bylo zjištěno, že tarsus však nijak výrazně delší není.     
Diskutovaný slavík v místě již jen tiše zpíval, chycen byl do sklopky. Je velmi pravděpodobné, že  (tradičně) mohutný sameček „vyhnal“ z revíru původního (kroužkovaného) SO (ten byl chycen předcházejícího dne o značný kus dál, podél cesty) a „sebral“ mu partnerku. Jeho pohlavní aktivita byla totiž shledána značně vysoká.
Velmi pravděpodobně v místě dochází k zpětnému křížení dvouletého hybridního F1 samce, s usazenou dvouletou samicí SO. Oba partneři tak prochází prvním svým hnízděním, oba se v loni někde narodili. A samec zcela jistě v smíšeném manželství.
Takové páry budou v přírodě – jak výzkum ukazuje – skutečně daleko častější, než jsem uvažoval, anebo se postupně rodí zcela nový fenomén. Sebekriticky připouštím, že v začátcích výzkumu mohli být tito „větší“ slavíci, bez znalostí problematiky křížení, snadno přiřazeni jinam.
Dodatek:
     Pták byl chycen 22.května 2010 v sousedství CESové lokality č.21 – v oblasti Červenské kosy, u Dolního Bousova (MB). Jedná se o silně zamokřený biotop s tím, že SO zde hnízdí přes cestu, v křovitém (suchém) lemu. Hnízdo se pokusíme s kolegy najít a případná mláďata prověřit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.