První příletová vlna se letos nekonala. Rekord zdaleka nebude překonán! Ani jinde v naší republice to není lepší. Jde samozřejmě – jak jinak – o velmi zajímavý výsledek. Tipoval jsem ovšem špatně. Ukazuje se, jak je téma stále silnější, než já.
Prohlížím v archivu jiné roky, některá jara tam jsou velmi zajímavá. Zejména z osmdesátých let však musím vyškrtat údaje od lidí, nelze na ně totiž spolehnout. Velmi často si pomýlí zpěv drozda, který mnohdy opravdu zpívá večer ještě za tmy.
Loňský rok se jeví současným pohledem v příletu jako výjimečný, neznamená to tedy posun v uspíšení příletu, jak soudí kolegové v Slovinsku. Tam ovšem se může stát cokoliv, možná, že první vlna, která je u nás početně nevýrazná, vypadá u nich, těsně za mořem, jinak. Ptáci se totiž mohou pozdržet až na některé z kontinentálních zastávek, třeba v podhůří. Soudím, že těch jarních prodlení, bude (oproti podzimu) výrazně méně – spíše jen několik, ale to poslední, může být klidně dlouhodobější, zejména pro mladé ptáky a samičky. Ty totiž přilétají hnízdit fyzicky velmi dobře připravené (tuk pod kůží). Po tak dlouhé cestě by musely bez tohoto „evropského dopingu“ být takřka „na dně“ a ony hned začínají hnízdit!
Letošním úkolem je tedy i hodnocení tukových zásob samců v čase příletu a srovnání starých (časných) s těmi mladými (v příletu pozdějšími). I tam by podle nastíněného vzorce měl být rozdíl. Že staří přilétají někdy pěkně „zhuntovaní“ zjištěno mám, však se také po příletu dávají rychle dohromady!
Dnes je 15.4. a večer chystám prověrku zbývajících asi 15 hnízdišť. Zápis z monitoringu se objeví zítra. Kdyby měla vyjít „druhá vlna“, v konci druhé dekády by jich desítka měla být doma. Tipovat už ale nebudu. Mohl bych se ztrapnit!
