Vědci z madridské university analyzovali dvacetileté údaje o variacích tvaru křídla a rovněž míru přežití u dvou populací slavíků ze středního Španělska. Zjistili, že průměrná délka křídla slavíků v poměru k velikosti jejich těla se za poslední dvě desetiletí snížila a pro migraci se stala méně optimální. Je tak méně pravděpodobné, že se ptáci s kratšími křídly úspěšně vrátí do svých hnízdišť po první zpáteční cestě z Afriky…
Pojďme k tomu blíž, až se s textem v odkazu seznámíte.
Nejsem vystudovaný a netroufám si opravovat. Nabídnu naše slavíky z Polabí, ty z Madridu nedohlédnu. Variace tvaru křídla sbírám třicet let, po první stovce křídelních formulí materiál promlouvat skutečně začal, nenapadlo mne však jít touto cestou. Délku křídel měřím bez dvou let čtyřicet, a zkracování nevidím. U ptáků z hnízd (možná může být rozpor tam) naměříme křídla malá v 75 % případech, ale kdo zpětně schytává, ví, že po první kompletní výměně už jsou křídla „dlouhá“. A pak už napořád. Uvědomuji si přitom i fakt, že od jihu k severu jsou pěvci obvykle robustnější, čili u nás s křídlem přeci jen delším. Já ale zkracování opravdu nevidím.
Problém s návraty? V zdejší oblasti o rozloze 220 kilometrů čtverečných je v novém století takový tlak na hnízdiště (způsobovaný právě prvohnízdiči), že nabídka nestačí. Očekával jsem expanzi na sever, zatím se nekoná. Krajina zdejší nemá nijak přepychovou nabídku, ale tam kde je možné, slavík nechybí. A někdy i tam, kde to možné není, nejspíš k mému obveselení. I kdyby měl slavík obecný křídla pouhých „80“ (mm), pod sahel a zpět na nich doletí. Ostatně samičky přemnohé jinou volbu ani nemají. A pak tu máme záchranu v podobě hlavních zastávek. Ty nastavují úsečky spolu s podúsečkami denních etap zvládnutelně. Až to nepůjde, ptáci cestu rozdrobí. Dovolit si to mohou, vody a písku na cestě, vynucujících dlouhý tah, zas tolik není.
Zmiňovaná letní sucha mohou zkrátit komfort pro reprodukci, ale český slavík s jediným hnízděním v roce (i s případnými opravami) má času stále dost. Zda je u moře některými autory uváděné dvojí hnízdění časté či převažující, nevím, podle odletů a průtahu pouští v Mauretánii spíš ne. Navíc – teplo, které u nás poslední roky vystřídalo několikadenní studené deště odcházejícího máje, mláďatům, která jsou v tom čase malá na samostatnost, ale velká na zasednutí/ochránění samicí, svědčí. Nemusel jsem už nikdy od těch dob promoklá a prochladlá mláďata v hnízdě zakrývat lopuchovými listy.
Snůšky sleduji též dost dlouho, vejce drobnější neshledávám, nevím, v čem by výhoda měla spočívat. Zkrácení péče o mláďata nevidím.
Můj názor je opravdu neprofesionální. Nemusel jsem některé ukazatele pochopit. Co říci ovšem mohu – slavíci na tom v Česku nikdy takto dobře nebyli. A to se tady s jejich domovy nikdo moc nemazlí. Úspěch, jak již zmíněno, spočívá v adaptabilitě druhu i v dosavadním přežívání zimních biotopů stejně jako migračních zastávek.
A co je poslední poznámka a současně zajímavost k vám – Kniha příletů mluví jasně: přestože si král pěvců stačil už všimnout kopřiv nad hlavu v čase příletu, jde o tak malý časový dílek (oteplování), že start korekce ještě nevzešel. Přitahují plus mínus jako dřív a rekord se drží pěkných pár let. Z toho vidíte, že k napsání obdobné studie nemám materiál.
