Změna je vidět všude

Žádné komentáře u textu s názvem Změna je vidět všude

Dobrý 2. den 2. půlky ledna (už zase roku 1). Jsme ale o pár změn dál než před 10 lety. Nebo dokonce oproti roku 01. Anebo 91? Či 81? Tenkrát. To jsem se slavíky začínal. To byly časy! Na kroužkování jsem musel čekat 2 roky povinného členství a pak teprve zkusit jet přesvědčit autority do Prahy. Dřevěné schodiště šroubovaných sloupků a po něm se snášející kulaté razítko vidím jako by to bylo včera. Věděl jsem vůbec, co mne čeká? Jaký má ornitověda se mnou, s nalákaným mladíkem, plán?

Napíšu dnes o ptactvu veškerém, aby si přečíst mohli docela všichni. Tady ale ještě nejdřív zmíněné pražské schody, byť v čase novějším.

Podívejte, venku to již doutná. Pod sněhem? Jistě. Vůbec nemusel v našich (nižších) polohách být. Bylo to „o fous“. Kdyby byly jeden dva stupně jinak, sněžila by voda. Takto se zážitek konečně po letech udrží aspoň pár dní, a už mrzne.

V přírodě, u ptactva tedy též, není žádné divadlo bez výjimek a tady hned jednu máme. Sněhová nadílka. Už s ní nejspíš nepočítali rehkové, budníčci, drozdi, čápi, mnozí bahňáci, konipasi a další odvahové. Králíček ohnivý se nějak přeživí, když to zvládají příbuzní bez proužku napříč hlavou. Co bude s rehky, až bude docházet víno? Budou se dít věci a my máme možnost zapozorovat si pěkně z tepla od plného talíře. Budou se rvát, a pokud vyhrají, příští zima je jejich! Tvrdší než tato jistě nebude. Oteplování platí, i když se kolem po letech sáňkuje.

Protože jsem za ptactvem nachodil hodně a krajinu znám, věděl bych, kam pozvat s dalekohledy, nebo vzít jenom sám sebe na podívanou. V mokřadech žantovských polí přežijí všichni, i kdyby sněhu ještě připadlo. Kvasící slať nikoho nepodrazí. Hmyzu je v prostředí všemožného. Donedávna bylo předjaří i tady kolem. I teď ale všude pod keři, v harampádí zahrad i na krmítkách k přežití. Střízlíci to znají a vyzkoušeli dávno, červenky ještě dřív, co provedou pěnice černohlavé? To samé jako v Anglii. Jak dojdou bobule, půjdou na krmítka.  

Je-li sněžno, dny jsou daleko světlejší, než když se rozednívalo až kolem druhé odpoledne. A někdy se současně s tím znovu stmívalo. Sníh je potřeba. Voda z něj se dostane i do míst, kam déšť neumí.

Ke krmítkům už přicházejí i stehlíci. Ve skupinkách a jsou opatrní. Teď kolem jídelen bude opravdu živo. Lidé telefonují, co vše už dovedli přilákat. Někteří si stěžují na krahujce a to je otázka složitá. Zvykli jsme si pomáhat, tím ovšem soustředíme provokativní množství křídel na jedno místo, kam chodí přežívat i dravci. Kdyby krmítka nebylo, ptáci by byli rozvolněni po kraji a tolik neprovokovali, ovšem hladoví. Podobně to je při chytání v horách na světlo. Vzácné noční motýly nadšeně loví lelci a netopýři, podvedené roje červenek probírají sovy. No a stejně to může být s nápadem vysázet v zahradě motýlí keře. Mám to tak a jde o skvělé divadlo. Tolik motýlů! No jo, od loubí fasády, co v ten čas kvete, útočí úspěšně na všechny ty otakárky a babočky sršni. Přilákal jsem jim je před oči a z křídel pod keři téměř vydlážděno. Už jste to někde četli, nebo to máte od blogu čerstvě? Co si má člověk pak vybrat, aby pomoc zůstala pomocí?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.