Nejprve z křoví.
Všimli jste si, slavíci mají dozpíváno. Ano, líhnou se mláďata a to je veliký zlom českého slavičího roku. Když někde zazpívá, je to neuplatněný smolař, nebo hnízděni zpožděné či náhradní. Pro hlavní proud platí první věta. A v něm jich letos (naštěstí) jede většina. Proto lidé telefonují a bědují, že mají po slavících. Nejdou teď pořádně ani monitorovat, hlas ignorují.
V Slavičím háji jsme zažili milý zážitek. Budka pro koňadry, co v zahájené spolupráci šesťáci vyrobili a pověsili, funguje. Ale stihlo ji drama. V noci asi kuna ji zatížila jaksepatří, a že je vynešena na konzolce, ukotvení v kmeni nevydrželo. Asi jsme to podcenili. Druhý den jsem hledal budku a byla spadlá pod stromem vchodem dolů. Nevím, jak dlouho tam ležela, opeřená mláďata ještě žila (až na jedno), staré ptáky jsem nikde neviděl. Pověsil jsem ji tam rychle, ale výsledek neznal. Dneska jsme to jeli opravit na jistotu, samička seděla na mladých, zázrak! Museli jsme ale vyhodit ten jeden úhyn, hned se však do budky vrátila.
Že to nevzdaly, přitom jsem je kolem neviděl. Koňadry dokáží být někdy k jiným pěvcům potvory, ale tady si mě dokonale získaly.
Nyní od stolu.
Informační tabuli do Slavičího háje stihneme do prázdnin i slavnostně uvést do života. Bude to akce pro Bousováky.
Město by rádo, aby lidi přišli. Bude je zvát a možná i lákat.
