Přijďte, mám zamyšlení nad nedávným úspěchem kolegů z výsypek a čerstvým hlášením z toho.
Taková věc se neurodí každý den, gratuloval jsem mezi prvními, vím, jaké to je.
Jak už jsem k výsledku napsal na sociální síti, jde v novém století o druhé hlášení u slavíka tmavého. Z minulosti tam je ještě jiný, ten diskutovat nyní nebudeme, je jiné povahy.
Nové dva se týkají jednoletých ptáků a na přímém tahu, oba jsou cenné a my si termíny vyložíme než postoupíme dál.
Jednoletý pták je ten, který se narodil v daném kalendářním roce, jde tedy o „mládě“ na první své cestě do zimoviště. Přímý tah je právě ten, kdy oba výsledky na úsečce jsou z jedné a té samé cesty.
Slavík tmavý není tím naším slavíkem z máje, ten se jmenuje slavík obecný a jeho areál nedaleko naší severní hranice končí. Pak navazuje slavík tmavý, který u nás může občas zahnízdit (nejspíše ve smíšeném páru se slavíkem obecným), nebo právě se objevit během průtahu.
Pták z karty hlášení byl označen na jihu Švédska a je otázkou, zda šlo o místo narození, nebo k pobřeží přilétl z míst severněji. Rozdíl mezi kroužkováním a kontrolou je 16 dní, ten nemusí být dobou pro cestu, pokud slavík z místa kroužkování pochází a tah zahájil v mezičase. Co posoudit lze jasně, že příliš neztučněl, tedy vůbec! Mladí ptáci narozdíl od dospělých, kteří museli před odletem kompletně vyměnit peří a v poslední fázi procesu intenzivně přibírali na váze, to mají právě jinak. Mnoho mláďat musí tukové zásoby dohonit po cestě, nebo v nějaké zastávce.
Slavík z karty letěl k jihu, což není obvyklé. Druh táhne na jihovýchod takzvanou pohodlnou cestou, která je delší ale bez kopců. Míří k Bosporské úžině a dál proti proudu Nilu Velkou příkopovou propadlinou na samý jih kontinentu. Na cestě je několik zastávek, na jaře počtu nižšího, ptáci spěchají hnízdit. U mladých ptáků ovšem možno předpokládat „bloudění/zdržování“, takže postup zmíněného slavíka Evropou zřejmě odpovídá jeho možnostem.
Pták předchozí, který byl zmíněn, pochází z roku 2005 a narozdíl od čerstvého případu byl vztažen ke kroužku českému. Byl totiž prvně chycen pro okroužkování u Náchoda tamním kroužkovatelem. Ovšem povedlo se, že byl 27. listopadu toho roku kontrolován v Africe v poslední zastávce před zimovištěm, v národním parku Tsavo v Keni, kde chytají angličtí kolegové. Šlo tehdy o senzační výsledek, ale nový se mu dle mého vyrovná.
Kdybychom byli domýšliví, můžeme se tipnout, že pták, chycený u Náchoda neznámého původu mohl být též klidně skandinávský. To už ale otevíráme věštírnu s křišťálovou koulí, v přírodě to může být docela jinak.
Dlužím informaci, kam odlétají slavíci obecní do zimovišť.
Směřují k jihu, spíš k jihozápadu, kde překonají Gibraltarský průliv a vstoupí do Afriky. Přeletí poušť a končí v Sahelu. Běžně však přeletují moře v kterémkoli místě, někdy se zastávkami na ostrovech.
I oni na jaře tah zrychlují, nedělají tolik zastávek, letí přímočařeji. Ještě dobré doplnit, že starší ptáci – ti se zkušeností, jsou rychlejší a s menším počtem ztrát. To všechno lze nalézt i v knížce Slavík z Dubového lesa. Tak si to v zimě nalistujte, kdybyste chtěli vzpomínat.
