Jakmile se louky zavlní, jakmile v tónech zavoní akáty, je čas na hnízdištích líčit na zem. Slavičí páry jsou v pohybu a krmí mladé před vyskočením. Ty, které o hnízdo nepřišly. Ani takové ovšem nemají na růžích ustláno, zejména slavičí samičky. Nejednu spatřuji otrhanou po útoku kočky, právě tak dnes..
Mají vlastně štěstí, několik per vyměnily za možnost dál žít. Jsem zaměřen na pěvce hnízdící při zemi, tak se v máji obávám každý jeden den. Jestli alespoň část osazenstva krajinného kotle mladé uchrání a bude moct vypravit do Afriky. Víc jak polovička zničených hnízd je zbytečná a jde na vrub člověka. Sedícímu nad rotačkou, i mávajícímu v kšandách. Ani jeden neví, co způsobil, když mydlí s kopřivami v přízemí větve hlava nehlava. Kdyby se došel podívat, třeba by se změnil. Křik ptáků neslyší s klapkami na uších, neví, že rozsévá smrt. Bude na ornitologické společnosti, zda zkusí hrůzy řešit, podnět podám. Žaludek za podobných vycházek mívá problém obsah udržet.
Slavíci letěli do Česka zalátat díru po loňském žacím šílenství. Našli však na nejednom z míst faktické peklo. Je důležité podobné nešťastníky evidovat. Skládá se podrobný obraz barev děsivě temných.
