Když půjde všechno dobře, za deset dnů mohou být doma první slavíci! Rekord v příletu je totiž 10. dubna. Ze sledovaných hnízdišť se zdá, že všechna přežila, podobně jako tento plácek u Červenského rybníka. Jde o poměrně „mladé“ hnízdiště, vzniklé teprve na přelomu století. Slavík obecný se zde usadil až poté, co byly do podmáčeného území nahrnuty hromady hlíny a touto navážkou vzniklo výrazně sušší stanoviště. Brzy jej obsadily křoviny, kopřivy a devětsil.
Bylo zajímavé sledovat, jak slavíci po osídlení místa velmi rychle rozšířili své hnízdní okrsky i přes cestu, do úzkého křovitého lemu v sousedství nefunkčního mlýnského náhonu . Tam také nejčastěji sbírali potravu, tam se je úspěšně dařilo i chytat. Situace vystihuje nároky druhu na prostředí a současně naznačuje možnost, jak slavíkům pomoci.
V roce 2007 bylo křoví kolem cesty prosvětleno, což se negativně projevilo i na počtu párů slavíků. Nyní se vše vrací k normálu.
Oblast východního pobřeží Červenského rybníku s přilehlými lukami, melioračními struhami a „bochníky“ křovitých vrb jsou zajímavé – zdá se – i v čase jarní migrace druhu. O tomto fenoménu nebylo dosud pro sledovanou oblast dostatek informací, až v roce 2009 bylo právě v lukách prokázáno nebývale vysoké množství krátce zpívajících samců v konci 1. květnové dekády. Stav trval dva až tři dny, než se ptáci do jednoho vytratili. Je tímto „nakročeno“ k zdokumentování jarního průtahu druhu oblastí? Uvidíme, co přinese rok letošní.
