Vím, že takovéto téma osloví jen málo konzumentů, ale i proto zde „slavičí web“ je.
Kdo by chtěl určovat slavíky obecné zblízka, třeba se držet těchto doporučení:
– přibližně do 25. dubna máte možnost nastudovat jedince starší dvou let (+2K), mezi
chytanými jich bude z dvaceti nejméně devatenáct!
– dvouletí (2K) budou poté nápadní úzkými rýdovacími pery (RP) s ostrými špicemi, úzkými
ručními krovkami (RK) – sice beze skvrn, ale na loketních krovkách (LK) bychom zpravidla
mezi 4.- 5. v „rozhraní pelichání“ měli už nějaké objevit. Samozřejmě v číslování vzestupném
budou nepřepelichanými 1.- 4./5. LK. U některých jedinců mohou skvrnky chybět docela.
Prapory RP mohou být zejména u 1. páru řídké až průhledné. Plošné obrusy RL můžeme u
některých dvouletých slavíků rovněž postřehnout už v čase příletu. Později se stávají den ode
dne nápadnějšími (peří není vyzrálé). U některých dvouletých samic před prvním kompletním
pohnízdním pelichání jsou RL i RP značně poškozeny.
– Pohlaví lze bezpečně určit až v čase, kdy se samičkám začne tvořit hnízdní nažina.
Samozřejmě že lze slavíka vážícího k večeru 28-31 gramů označit za snášející samičku již
dřív, než u ni spatříme nažinu, stejně tak, chytíme-li v tokajícím páru oba jedince a rozměry
křídel budou odlišné, lze pohlaví již spolehlivě stanovit. Pozor, při chytání na nahrávku se
může nalákat i samice, letí však tiše těsně nad zemí spíše však přiskáče. Po půlce května by
již většina slavíků měla hnízdit, chytíme-li tedy jedince bez nažiny, bude nejspíše samcem.
Podle mých zjištění neúspěšných (lichých) samic – narozdíl od samců, mnoho na lokalitách
není. Odchycený samec navíc během hnízdění velmi často po vypuštění krátce zazpívá.
Kloaka u samců se zvětšuje už několik dní po příletu, samice bezprostředně po seznámení
se s prostředím začínají stavět hnízdo. Jsou hnány i aktivitou bylinného patra, využívají
situace, kdy vegetace je ještě přehledná a vidět jsou možné podložky pro hnízdo (suché
větve, pletivo, postranní nadzemní větve keřů). Samozřejmě, že s vývojem rostlinného patra
přijde znovu ve finále čas, kdy bude zdola (nikoliv však shora) do kopřiv vidět a ptáci opět
získají dobrý rozhled. Navíc slavičí samice posilují svoji bezpečnost menším či větším kobercem
suchého listí, které spolehlivě při sebemenším kontaktu zaharaší. Samice pak musí rozhodnout,
zda uvěřit své splývavosti s listím (hnízdem), anebo včas vyskočit a odskákat stranou. Které
jsou bez zkušenosti (2K), nerozhodnost často zaplatí životem, zejména v případě hranostaje či
kuny. To už jsme ale od určování trochu jinde, tak tedy – hezké vyčkávání!
Poznámka:
První ze slavíků poletí krajem modráčci a my si na ně společně na starou tahovou zastávku se sklopkami vyrazíme. To bude tak kolem 20. března a navštívíme čihadlo u Koprníku. Upomínal odtud modráka i věhlasný mnichovohradišťský ornitolog doktor Alfréd Hořice!
