Ne snad tropickou nocí bez rosy, nikoli nadměrným výkonem pohybovým, nýbrž nad rozhodnutím – o jakého vůbec slavíka jde. Situace, o které jsem kdysi už mluvil a může se za určitých souher přihodit během odchytů. Je ale pěkné na druhou stranu, že nuda od stereotypu nehrozí. Budu dlouho vzpomínat, jak jsem v ranní tříminutovce zvažoval všechny možné znaky k mezidruhovému odlišení „hnědých“ slavíků. Pak jsem se nad tématem uklidnil, posbíral jistotu a zapsal si pod kroužek adultního slavíka obecného s dokončujícím procesem kompletního/pohnízdního pelichání.
Ono nad knížkami se vše může zdát snadné, ale v reálu nad opravdovým peřím může být tíž. Ona by pomohla jistě i biometrika, tak daleko ale nerozhodnost přeci jen nedošla. Odborníkům sluší pokora a já tímto přiznáním zaváhání dokazuji, že mi neschází.
No, a budeme nejspíš za vlnou. Protože byla časná a vzedmutá, mám trochu strach, aby se sezóna tímto nelámala za vrchol. Šílené to takhle napsat, ale uvidíme co příští dny. Srpen by přeci jen měl umět slavíky přišafovat. A taky počkáme, jestli snad některý z případných pohybů nebude někým zdokumentován a ohlášen. To by pomohlo moc. Teď totiž startují pravidelné rybniční akce všude možně a tam někteří na slavíky myslí.
Tak tedy vzhůru do posledního dne první půlky prázdnin od školy a srpna se nelekejme. Bude hořící, ale po nocích snad i velkorysý.
