V představě, že připravím poctivý popis druhu, když jej takový čas pozoruji, pustil jsem se do výtahu biometrických dat (obou základních) pro slavíka obecného. Zásoba měřených křídel a rýdováků dosáhla u mne rozměru, který umožnil serióznost nejhrubšího zrna. Nikdy předtím jsem nic takového neudělal, protože to ani dost dobře nešlo. Nebylo kde brát.
Vyházel jsem vše nevhodné a použil tedy jenom jedince v druhém a starším velkém peří a u pohlaví pouze bezpečně identifikované ptáky. Přesto jsou základy pro výpočty značné a výsledek hodnotný. Píšu to zde proto, že se z mlhy všeho všude předtím napsaného vynořily míry spolehlivé a musím říci, že poslední roky pro mne i logické. Co nad tím září nejjasněji je ujištění čísel, že slavíky rozpoznávat dle náměrů velkého peří opravdu jde.
Nakonec jsem v přebývajícím elánu vytahal i hodnoty obou pohlaví v prvním velkém peří, abych se podíval i tady na jistý odstup. Mohu tedy toto téma převázat a připravit na finále. Občas zde píšu, že mnoho ještě nevíme, to platí dál. Proto taky myslím, že pro jednoho jde o zaměstnání na celý život. Vůbec si nestěžuji, naopak. Je mi to protiváhou k práci dole v dílně. Teď zrovna (jaksi už tradičně) pro město nedaleko, které se chystá udělovat ceny výjimečnosti. Ve spolupráci se skláři přispíváme tepanými srdci z nerezavějící oceli. Už tu jsou v historii někde vyfocena, tak jen připomenu atmosféru kovárny. Kterak i černé řemeslo může fascinovat.
Dvě dekády z ledna jsou pryč, chystejte pomalu k vyvěšení hnízdní budky, kdo máte chuť. A ať je s vámi přitom ta nejlepší nálada, vždyť pomáháte. Buďte zdrávi.
