Já myslím, že to máme! A protože v tom směru působí nejeden kroužkovatel, výsledek se občas zadaří. Jako před pár dny. Brdy a nedaleký Kytín. A kolega Martin Strnad, který v jediném slavíku akce zjistil posléze okroužkovance ze Slavičího háje, z času potulky. Náhoda při těchto pohlednicích z cest hraje hodně významnou roli, ale život i vše kolem s takovou počítá. Tedy i výzkum. Jaké to musí být, když jediný úspěch při nočním líčení má na levé noze takový trumf?
Foto z místa kontrolního odchytu: Martin Strnad
Výsledek po šesti dnech. Málem stovka kilometrů přímkou, v praxi tedy o mnoho víc. Základní směr ale ptáci udržet dovedou, i když kličkují. Proto i čas naskakuje a počítejme také s pauzami. U prvocestovatelů zejména. Narazí-li na vydatný potravní zdroj či bariéru z počasí, zatáhnou to. Zrají bezinky a kde tahle kytka je významněji, tam to žije! Pak je za determinace člověk fialový, jako by převrhl kalamář. Není to úplně přesné, ale už to nechám, inkoust byl spíše modrý.
Dávám slavíka s nejdelším náměrem rýdovacích per, co jsem kdy zaznamenal.
Z napsaného je jasné, že člověk jede chytat novou noc a dobře ví, že nedávní i dávnější jsou už v tahu. Kde? Ku Gibraltaru. Aby mne čtenář nerozporoval pro kategorizaci – samozřejmě že slavíci umí přeletět i větší vodu, ale rádi se přidrží pobřeží, pokud zásadněji odklonem neprovokuje.
Mezi telefony jsme se shodli, že modráčků se chytá méně. Tam rok asi úplně příznivý nebyl. Dnes jsem jednoho z kapsy vylovil. Jsou také slavíci a proto se chytají po noci zčerstva. V pološeru. A opět se chytil jeden z bramborníčků, už je budu mít v hliníku – ty zdejší – skoro všechny. Než odcestují.
Lehly louky kolem a vše se tradičně tlačí k nám. My trváme! Malý poloviční zajíc přiběhl rákosní stružkou. Kdybych byl liškou, už by nebyl. Takhle mne spíše pobavil. A je cítit podzim, opravdu. Nejen proto, že zmodraly a zesládly švestky. Dva roky nebyly a teď to dorovnaly. Větve kvílí, jak do nich po dešti foukne, praskají. Pracuji na částečný úvazek jako sadař, tak tohle všechno vím. Pracuji též jako rolník, takže mám zprávy, že by zem potřebovala vodu jak sůl. Na drobný úvazek sloužím co vodohospodář na kanále i u jezírka, tedy vím, že tam jsou nářky podobné. Ještě mám profesí víc, všechny pod hlavičkou Práce v přírodě. Nejde to nazvat jinak než splněný sen.
