Po tržnici předchozích senzací dnes ráno park tak trochu „vyklusával“. Včera ještě tato večerní super radost, snad vše vzácní modrásci stihnou.
A ráno v mlžných lukách tato návštěva…
Ztrácí se voda ze všech míst, kde dosud postávala. Budeme si zvykat na léta takováto.
Z kulturního dění je na programu v Slavičím háji návštěva příměstského tábora. Není to poprvé co přijdou, snad se pro ně léto ještě v lukách připomene.
Rákosí dnes takřka mlčelo, je to zajímavé. Chytil se tedy za rozbřesku starý modráček, co peří dokončoval výměnou. Kde byl – nevím, ve slati koncem jara ne. Ale to by člověk musel s nimi celý čas poletovat, aby poznal víc. Jsou prostě tajemství, která si zámky ohlídají a klíč z ruky jen tak nedají.
Přijde dost brzy propad tahové aktivity pro slavíka obecného. Slavík tmavý je nyní na vrcholu, modráčci to rozletí co nevidět. Bylo chladno, deset stupňů je proměna opravdu ostrá. Měsíc zdrhá pozpátku z oblohy, kde jsou nedávné půlnoční průhlednosti! To vše musí na odletu mladí slavíci vyhodnocovat, to vše je vyprovází ze dveří. A bude hůř! U vody i nad pískem. Vydechnou si teprve v Sahelu.
Ať se nám odstartovaný týden povede zvládnout!
