To nám to odsýpá, co? Červenec v háji. Jaký vlastně byl dobíhající měsíc ve Slavičím háji? Báječný.
Víte, nejde ani tak o čísla schytaného, jde o prožité. Vidět, poznat, i si zakroužkovat – to jistě.
Začal průtah slavíků tmavých, dejte pozor. Znát tak jejich původ. To bych chtěl darem. Až jednou mi dojdou myšlenky, budu už jen hádat. Kdybych měl tipnout původ těchto nádherných slavíků, bude od Dánska přes Německo po Švédsko. Teď ještě, kdyby se více kroužkovali, to by byla věc. Je to vždycky pralinka, mít tohle v síti. Je to opravdu jiný pták. S osobitou komunikací – ano, hlas je jiný. Jak čeká v pytlíku, poznáte ho předem.
Rákosí se dnes rozjelo fest. To je klasika, proto většina akcí velkoodchytových kotví právě v tomto časovém výměru. Teď to lítá. Ani ty hvězdy vypisovat nebudu, však ona se některá ozve později na kartě. Sázím opět na velkého rákosníka, to je favorit. Ty po Evropě chytat umí, hlavně „dole“ u Jadranu. A tenhle pták opravdu umí letět. Však taky vlastní dispozice. Stejně je skvostné, jak rákosí umí něco podobného zrodit, jako je rákosník velký. Když jej necháváte odletět, teprve vidíte, kým je. Znám je z horských sedel za nocí na přeletu. Plave podobně jako slavík, ale rozpoznat to od sebe jde.
Ještě sem pak dám alespoň toho slavíka, až bude chvíle.
