Jen dvacet pět metrů od kroužkovacího místa se nachází po proudu potoka, těsně pod soutokem, rákosní odchytová ulice – jednosíťová. Pravidelné chytání ukazuje, co se před tahem a v jeho čase v prostředí děje. Krom hlavního programu kroužkování slavíků je tady možnost představit i jiné druhy, zejména pěvců. Ale hlavně dynamika dění, to je to, co zajímá. Co je úchvatné. Protože rákosí výše proti proudu je vcelku rozlehlé, zejména u Zvolínku, obraz se zdá velice ostrý. Nyní se poprvé odbývá etapa, kdy se chytají v naprosté většině zpěvní rákosníci. Zejména mladí. Ano, je jejich čas. Budou mizet k prvnímu zimovišti – zastávce na africkém kontinentu, kde přepeří.
Pohyb je i u rákosníků proužkovaných, těch ovšem u nás zas tolik není. Migrují zřejmě jinak.
Chřástal vodní vodí mladé, vyhnízdili. A léto běží naplno. Loukám prospěly občasné kapky vody, co shora k zemi slétly, už se zas kvete. Je pozoruhodné, kolik druhů i generací motýlů se v kotlině vystřídá. U deště je krásně vidět v případě Slavičího háje, jak do rozpraskané kůry povrchu báječně zatéká voda. Výsledkem je, že běžný déšť ve formě přeháňky potoky neposílí, voda k nim nedoteče. Z hospodářského hlediska by to tak mělo být, vodu především pro porosty. Potoky, ať si vedou z krajiny pryč vodu přebytečnou.
Zrovna nyní po poledni se voda k zemi blíží, jak to dopadne, uvidíme. Vítáme ji s otevřenou náručí – na druhou stranu ovšem nechci přijít o šňůru nočních líčení. Byla by to škoda. Je to fyzicky náročné, ale výsledky stojí za to.
