Předešlý modráček z našeho parku nesplnil očekávané. Tyto výsledky kroužkování patří do střední váhové kategorie. Na těžkou váhu, na takovou se obvykle dost dlouho čeká.
Datum okroužkování sledovaného modráčka je z léta, kdy už byl zcela jistě v pohybu. O jeho původu tedy nevíme nic. Schválně jsem prošel všechny mé výsledky kolem nich a přísně varují. Srpnoví mladí ptáci mohou být kolikrát už úplně jinde, než se narodili!
Opět to ale ukazuje, jak tento slavík „na výsledky je“. Převážně žije v rákosí, kam se také soustředí největší pozornost badatelů, lze jej i lákat. Klíčové je, že jich od konce století značně přibylo.
Mladí modráčci, chytaní u nás v parku v létě, také přinesli několik výsledků. U juvenilů v temném šatě lze s určitou opatrností hádat rodiště někde na okolí. Jakmile ovšem přepeří, kilometry jen kmitají. Vše ještě promíchá skutečnost, kdy řada párů zahnízdí v sezóně podruhé, a pak tedy i v létě můžeme kroužkovat kropenatá mláďata se sotva dorostlými velkými pery. Nezapomínat třeba též na hnízdění náhradní, i u modráčků totiž predace vybírá daň. Pokud ovšem pár přežije, hnízdění často zkusí zachránit pokračováním.
Zítra, na svátek ptactva, rozkvetou slivoně – mirabelky. Vše nachystáno.
Kam se prý hrabou vzpomínky spatřené. Vůně, ty je vyvolávají daleko víc. A já mám tu švestkovou navázanou k vyhlížení slavíků. Těch pravých, rezavých. Vždycky, jakmile rozkvete první větévka někde při zemi, abych na ni dostal nádechem, už v tom lítám. Ta vůně patří k hořkým, ale je to tedy třída!
