Kdo začal kroužkovat až v době vlády internetu, neví, jak to bylo s „hlášeními“ kroužkovanců těžké. Zahraničními hlášeními, zejména.
Je jiná doba. Ještě, že tak. Už jsem velebil možnost přehrávání vábniček, ale také agenda mocně vydělala.
Pár hlášení se vždy během sezóny sejde a každé je cenné. U slavíků mám moc rád i ta „tuzemská“ – a klidně v běhu jediného dne. Je v nich totiž mnoho k objevení ze života mistra pěvce. Dnes chci ale vzpomenout na kontrolní odchyt na severu Maďarska, platící pro slavíka tmavého. I tento je totiž dechberoucí. Písmenka a číslice cenná všechna, ale přeci jen určitá cennější druhých. Třeba vzdálenost v kilometrech je tady ale informací skoro bez hmotnosti. 324 kilometrů od místa kroužkování. To už je důležitější směrový úhel, který slavíka kreslí v jihovýchodní cestě, jak má být, jak známe. On se z ní prvního máje vracel a v jedenáct hodin kolega retrap zpracoval. Dám sem souřadnice – přesnost místa do sta metrů, můžete se podívat sami (47°41´33N; 16°37´17E). Slavík podle mne mířil do německé části hnízdišť, nebo do Dánska.
Je skvělé, že z toho mám scénář pro dálkové pohledy za tímto borcem. Pustil jsem jej z ruky u nás v parku po nočním lákání „hraním“. On s kroužkem slétl do Afriky, vybral první finální zimoviště a otočil poté k domovu. Na jižním pobřeží ohromného jezera se nechal přečíst a pak už – zatím nevíme. Třeba vyhnízdil, třeba odletěl podobnou trasou co prve, třeba mu končí pomalu přezimování a on vyputuje podruhé nazpátek. Řekněte, není to ohromující?
Včera jsem si hlášení vyložil, protože jsem chtěl. Je to jen papír s obsahem – je to vůbec tak?! Ne, píšu pitomosti. Vždyť je to kus života tajemného ptačího druhu! Připojení chvil mých, kus času člověka jižněji působícího podobně, je v tom pozvánka k návratům do zmíněných časů i dalšímu zájmu o událost.
Buďte zdrávi též o sobotě, která pošilhává zvolna po dveřích.
