Abych nebyl za kouzelníka či jasnovidce, musím doplnit další z možných původů slavíka tmavého.
My v naší stanici kroužkovací máme totiž k druhu už pár pěkných výsledků – proč se jim tento blog dosud nevěnoval, nevím – a ty nám přeci jen otáčejí hlavy k Švédsku. Ten směr odlétání je sice už trošku jiný, ale mladí ptáci k cílům putují často „ ze široka“. Osobně se tedy domnívám, že jarní návrat již zvládají lépe. To může být právě případ i zmíněného kroužkovance ze Slavičího háje. Ať tak či onak – Polabí a jeho výspa mladoboleslavská leží na samém okraji (ve vztahu k hnízdnímu rozšíření po Evropě) odletů, i proto nebudou nikdy počty odchycenců kdovíjaké. Ale, dobře mi tak! Je to vždy opravdu svátek potkat se s tímto „drozdovitým“ slavíkem. A daleko ještě větší, samo sebou, na tahu jarním. Ostatně, na diskutované Dánsko jeden výsledek naší centrály ukazuje, teď si uvědomuji. Vystaveno pro staršího jedince.
Je to stejně zvláštní…, když se člověk na oba hnědavé slavíky podívá, jak to v životě mají třeba s cestou do zimovišť. Podobní v rozhodování jsou dva rákosníci, ale i modráci. Žasnout nás nutí. Jsou příbuzenstvím blízko, nebo daleko? Kdo máte ještě nějaký volný čas v životě a dosud vás to nenapadlo – žijte ornitologii! Vstupte do společnosti podobných a budete-li správně a aktivně, i to kroužkování si vás nakonec najde. Pak mi to po letech hoďte do mailu, že to nebyl ode mne vůbec špatný tip.
Tak – šťastnou cestu k rozhodnutí (pozdě není nikdy), příroda se vás už teď v předstihu chystá bavit.
