Koho z příchozích baví příroda, koho baví opeřenci či koho baví alespoň jaro – už to začíná!
Včera bylo předposledního ledna, ale krom toho též slunečno. Alespoň v parku. To se to pracuje! A večer víte, že máte pozvání na městskou slávu, a že v podání Bousováků to bude zase moc milé.
Čas běží, když nekoukáte, kdy vám odtroubí fajront. Najednou vidím létat okolo maringotky motýla „kolibříka“. Dlouhozobku svízelovou, která asi prve zatáhla cestu k moři. Že bych ji vyplašil prací? Vypadala ovšem aktivně, jen pro sosák chyběly úkoly. Tak se alespoň v přestávkách hřála na plechové stěně. Foťák měl objektiv zaprášený, mobil z kapsy se lovit nechtělo – nemáme tady tak nic. Ani druhý objev jsem nezdokladoval, ale skřivany jistě zná každý. Ano, to si představte! Dívám se k obloze a oni letí. Poprvé pro mé oči v novém roce. Je jich šest a v mladém odpoledni na smůlu spěchají. Ani ten dalekohled jsem z auta nevylovil. Je to však nutné? Za takto silných chvil? Vždyť z té událostí cáká radost až ke Zvolínku! Už se to děje, máme vyhráno. Oni letí dál směr Humprecht, a ještě dál. K severu. Někde jsou doma a není to u nás. Tam na ně čekají. Až zlomí křídla k brázdám. Přežili středomořské lovecké nahánění a instinkt je vede hnízdit. Kolik síly ta chvilička má?! Ano. Už je potřeba pozorovat. Už je potřeba takové pilulky brát. Přitom se těším, až přiletí skřivani naši. Sem k nám, do parku. Vytáhnu starou dřevěnou židli, budu vypadat neprofesionálně, ale co na tom. Píchnu ji do louky mezi květiny a budu absolvovat.
O přestávce v bousovské radnici za večera vyprávím vzácným dámám, jež město ku slávě přivolalo, o našem území, kde sliby k přírodě přísně se plní (ptaly se na Slavičí háj). Mluvím o „dveřích“, které jsou trvale otevřeny, a kde za pobyt se platí () radostí. Ne, nechybí předložka „s“, neplatí se tak, jak známe z životů našich. Ten svět má docela jiný řád, nastavení. A končím k ženám pozvánkou k máji. Až slavíci budou za pultíky. Až vlahé stmívání přenastaví jim noty a přitvrdí v přednesu jaksepatří. Až vezmu si slovo a událost s obrovskou chutí doprovodím. Protože včera jsem viděl – co viděl, třeba se dost rychle připravovat…
Hezké dny, pokud to jen trochu bude možné.
