Brzdím běh času jak mohu, vše málo platné. Poslední měsíc sezóny stojí ve dveřích! A věci na škodu , přišel s deštníkem. Přesto se v parku chytalo a kroužkovalo.
Tři momenty, které nejsou o každém dni.
Chytil se starý rybařík, co tu někde hnízdí. Konečně na něj došlo. Zaletuje odtud na Klenici k nádraží, tam je potravy hodně. Voda tam výjimečně poskakuje po kamení a rybek i hmyzu opravdu dost. Znám to tam.
Chytil se mladý stráček, co se někde narodil. Každý rok jsou v síti tak tři, někdy i dva.
A chytil se na toto datum zcela příznačně první adultní slavík, nejspíše samec. Ve výkazu bývají adulti zastoupeni počty do pěti ptáků, někdy i čtyř. I tady se tak jedná o setkání nevšední.
Na obrázku za ledňáčkem i strakapoudem vidíte okolní louky ve fázi vyholení, po druhé seči. Jde o odpověď, proč nejsou modrásci bahenní početněji. Samo sebou – ať si každý seče píci jak chce. Jinak jsou plochy velice pěkné. Ještě, že jsou.
