Zážitkem je každá chytací noc. I ta „nulová“. Otázky přináší každá. A otázky? To je největší kapitál zvědavosti. Ony jsou nadějí k posunům vpřed či opravám přežitého. Když ale počasí sedne, je to ještě lepší. Tělo netrpí.
Mlha ukrotila málem tradiční drzost, vítr byl bez nápadů, pak si velmi potrpím, aby kapsy sítí byly vytaženy v jednom směru, aby síť v bočním pohledu byla učísnutá, přehledná. Krásně je pak i znát, zda do ní prošel čelní kontakt bez chycení – důkaz, že vše pobrat nelze.
První potmě přiletěl ťuhýk a vybírání příjemné není. Ostrý zobák s háčkem, síla v něm i bojovnost. Se značkou Slavičí háj jich letos už odlétlo opravdu hodně, jako nikdy. Pak už kapsy patřily slavíkům. Jak datum stoupá, dá se při štěstí očekávat i doklad o nějakém vnitro či mimo-oblastním přesunu, takové výsledky mají ohromnou cenu. Bývají v odstupu třeba pár dnů mezi okroužkováním a retrapem, ale vyklopí vše. Nu, a první letošní máme.
Počkejme na údaje a pak se do toho pusťme. Ten, kdo slavíka kroužkoval, k němu chvála! Opracování značky jako od hodináře. Sám si dávám na osazení aluminia vždy záležet z důvodů hnedle několika.
