Kniha slavičích příletů se probírá z šoku

Žádné komentáře u textu s názvem Kniha slavičích příletů se probírá z šoku

Zajímám se o slavíky čtyřicet čtyři let, čtyřicet dva je chytám a kroužkuji. A rovněž sleduji přílety, nově s rozmachem technických vymožeností i odlety. Výsledky jsou přísně vztaženy k regionu SV Mladoboleslavska.

Krom zaznamenání příletového data případně rekordu sleduji úvod osídlování hnízdišť, ten už ovšem volněji. Přesto musím konstatovat, že slavičí návraty 2024 jsou něčím nečekaným, značně překvapujícím. Příletový scénář pasuje současně na další a další „dálkaře“ mezi pěvci, mně stačí k rozdýchávání rezaví slavíci. Několik nocí přelomu prvního týdne dubna přivedlo domů zpívat velké množství jedinců. To opravdu nemá srovnání nikde. Může za to diskutované jižní proudění vzduchu od Sahary, nebo se „ledy hnuly“? To poznáme hned příští jaro. Faktem je, že pomohl-li vítr dotčeným opeřencům, mohli si dovolit zastávková občerstvovací místa proškrtat. Nejde ani tak o prolomený rekord, který spoustu let odolával, jde o sycení lokalit hned po něm. A přibývají dál, ovšem nyní už překryti hávem obvyklosti. Před koncem druhé dekády dubna už přílety běžely téměř ve všech letech.

Když už je možno přehrabovat se v podobných senzacích, pojďme se drze nespokojit a ptát se dál: „Co slavičí partnerky“? Povětří je naruby, mrazí od severu, ony doputované v některém z posledních sběrných míst. Už jsem to zmiňoval, pokud nezaspí, může jít o sezónu jako řemen. Potravy je totiž v tuto chvíli na lokalitách již potřebně.

Nepíšu tady o tom často, nebo píšu, ale nezasazuji do kontextu – tušíte, kam mířím? Přijímáme jako nějakou samozřejmost, že slavíci létají, přilétají, jsou. Uvědomme si ovšem, že je to zásluhou jejich vyšší míry přežívání. Že prostě (jejich) cesty jsou ještě relativně bezpečné. Že jde o druh, který se „umí přikrčit“. Že jsou obětavými rodiči. Že vezmou v příhodném nadmoří kdejaký hampejz za hnízdiště. Že v Africe dovedou jakž takž potřebně natankovat a umí sledovat deště. Teprve sečteme-li vyjmenované, můžeme od jara co chvíli očima „olizovat“ kombinace jejich „občanek“ v čase úžasných setkávání. Třeba i toto na paměti mít.

::: Děkuji Romanovi Muláčkovi za neúnavné pátrání ve výstupech evropských centrál a nabízení dat vztažených k mé specializaci. I v tomto textu jsem z nich odvozoval.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php