Bejvávalo…

Žádné komentáře u textu s názvem Bejvávalo…

Tolikáté léto s nimi žiji. A přestože dnes už si na ně dovedu počkat v prostředí jediném – standardním, dříve jsem v tomto čase projížděl krajinu. Hledal v suchopárech Staré Studénky, v luzích vrbových prutníků u Jizery, v propálených pískovnách mezi ostružinami. Tam všude pelichají. Na rohatských Horách, kde slunce je člověku nejmíň o metr blíž, kde puká zem škvírami na pracovní botu. Kde mateřídouška táhne trávníky na lemech úlomků borů, kdy věty z míst doprovodily slavičí knížku a tak se zachovaly. Tam všude pelichají. Slavíci.

Od bot se kouřilo při rozkopávání hlíny pro překlopnou síťku. Odletovaly kvasící mirabelky a bodavý hmyz z místního horka si držel formu. A město při Klenici hlídalo všechny plácky. Dnes kvůli času už tohle neumím. Zabaluji si v odpoledni a chystám věci na večer, na večer v parku. Přibyl styl chytání, nalezený jen před dny několika, přiřazený k nočnímu kroužkování.

Náhradou za ztracené obrazy jmenované, visí přede mnou tedy jeden jediný, tuze však dobrý. Bavím se dotýkáním očima každého otisku štětce. Od mistra malíře přeprosté krajiny před rájem. Nemluví o tom ani ku mne, i když to by snad v nabyté důvěře mohla – že na to má! Na celý náklaďák překvapení. Slavičích, chytačských, badatelských. Stačí jen přicházet, u tabule lehce uklonit – tak, abych nebyl nikomu pro legraci, ale ona to uviděla. Pak už to může začít. Co začít? Může se strhnout! Od prosmažených lesů Krocny se dolů konečně natahuje noc. Polyká Rachvaly a kabátem nakonec zakrývá i náš Slavičí háj. Vím o lelcích i výrech z lesů, vím o zlatých budníčcích, jak umí zabalit bukové léto a vzít s sebou na cestu do daleka. Místa, která jsou jedním drobounkým hřebíčkem v rámu krajinomalby.

Noci k našim dnům patří. Přecházel jsem je však donedávna tímto konstatováním, ony ale dovedou neskutečné! Hned jak se zhasne, v divadle Noc se otevírá. Zapasovaný hned v první lavici, i když je to docela „o hubu“. Mohou si nahoru vybrat „dobrovolníka“. Vyhověl bych ale a nijak neschovával. A když prorudlý měl bych po premiéře, zašel bych si k nim do šatny pro podpis. Na postarší letní tričko.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php