Výprava za záhadou

Žádné komentáře u textu s názvem Výprava za záhadou

Vůbec dnes nebudu konkrétní, nebylo by to správné k objeviteli, věc je mladá.

Ráno odrazím směrem, kde nad Hrádkem vzcházívá slunce. Dál, a ještě dál. Až do míst domluveného setkání nad hnízdním výskytem slavíků. Budeme chytat a přát si. Tři fotky, které jsem dostal s žádostí o posouzení, jsou omezeny sluncem. Hlas, který jsem dostal do pošty přídavkem, je přesně mezi slavíkem tmavým a obecným. Do křídla uvidět není. Kolega, s kterým se léta znám a slavíky potkává, říká, že mu přijdou jiní. Tmavší, s jiným dorozumíváním.

Až se vrátím na konci neděle, budeme vědět. Pták na fotce by musel být uherskou samicí či samcem hybridním. Čas péče o rodinu, doprovázený varováním a druhým jedincem s potravou v zobáku, je příznivě pozdržený, jako zrozený pro mimořádnost (okolo II. slunovratu se takové nejvíce dějí). Půjde-li o hnízdění slavíků obecných, i tak v místě nebývá časté. Půjde-li o zpětné křížení, zkusíme pod lupu sehnat i potomstvo. Šlo-li by přeci jen o hnízdění slavíků tmavých v čistém páru, bylo by druhým v historii tuzemské ornitologie. A to bych byl u vrbin nejspíše hlasitější. Nebýt nepřízně počasí, už bychom o tomto čase věděli víc. Výsledek vepíšeme tedy do neděle. Zvědav jsem náměrem, jak dlouho jsem nebyl. – A říkám hned – půjde-li o objev třídy nejnižší, sklopky proto nerozšlapu. Budu rád za návrat k místům, kde jsme docela nedaleko onehdy smíšený pár už našli. Výzkumu běžel tehdy sotva „středověk“ a výtěžnost příležitosti tomu odpovídá. Jednou mne může všechna ta liknavost mrzet.

V krajině okolo Labe, Úpy a Metuje v zítřejším dopoledni docela v třesu sundám ruce z volantu. Tu od kladiva podám k pozdravení a půjdeme postavit plán. Ani po čtyřiceti letech mne tato senzační disciplína neomrzela.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *