Potkalo mne, co nejspíš muselo, když poctivě chodím za slavíky. Nachystali pro mne balíček nových otázek. A to je pro samouka vyznamenání. Kdyby mne přestali úkolovat, něco je v postupu špatně.
„Slavíků je na lokalitě víc, než si myslíš“. Pravidlo, které urodil kdysi můj výzkum je rok od roku kovanější. Už se jeho naplňováním i začínám v terénu bavit. Platí ovšem pro hnízdní monitorování, ne už třeba pro pohnízdní pelichání. Dnes jsem si jej tedy ověřil fantasticky v místě, kam často nechodím. Nestává se to vždy, ale ozvali se mi oba. Času jsem neměl na rozdávání a tak jsem sáhl po síti. Za dvě hodiny neměla ani jednoho. Zbývala necelá hodina do odjezdu, bylo třeba dojít kus cesty pro sklopky. Po splaveném poli jsem to podstoupil. A dobře udělal, na poslední chvíli jsem měl oba. První byl s kroužkem a oba staří. Po návratu domů to bylo na oslavu, jde o dalšího ptáka z noci, jednoletého tehdy. V roce sedmnáct byl označen při letní sešlosti 10. srpna v Slavičím háji. Usazený je za Novým rybníkem u Koprníku. Rozhodnutí schytávat adultní slavíky po hnízdištích se silně začíná vyplácet. Jedinečný přehled dostává tvar.
Povýšil jsem v uvažování fenomén slavíků 2K. Kategorie přetajemná jako by chtěla se rozhovořit. Omezovat ji v tom nebudu, spíš povytáhnu uši. V bibli všech chytačů (Atlas migrace ptáků ČR a SR) u textu pro slavíka je nevysvětlený dálkový přelet ptáka té kategorie z Jeseníků směr hory Krušné. Já už bych si jej dneska vysvětlit troufl.
Za „soboteckým vlněním“ krajiny dále na východ jsem si v neděli odchytil slavíka dalšího. Číslo dvě. Prvý z prvého máje v místě k mé radosti už nebyl. Ano, takto se mají chovat všichni ti hledající a pozdní. Kdyby šlo podobným připnout už vysílač, moc by mne zajímalo, kde zpívá dnes.
