Chyběly zkušenosti

Žádné komentáře u textu s názvem Chyběly zkušenosti

Zpravodaj Východočeské pobočky co přišel vzduchem do obýváku má znovu pěkný úvod. Děkuji za to. Potřebujeme vědět, že příroda nás podrží, než přejdeme po lávce k lepšímu. Chtěl jsem začít natvrdo fakty k události předzmíněné, ale neudělám to. Chodí sem totiž dost lidí více za jiným než za vědou. Začnu podle nich.

Řeka, o které bude též odskočených pár slov v souvislosti s (zatím) posledním kamínkem do mozaiky poznání si cestu českou zemí opravdu užívá. Už jsme o ní i psali a vy buď zalovte ve vzpomínkách, nebo koukněte do mapy. Staneme kousek od pramene v kapse nádherných hor, a protože stále mluvíme o slavících, už možná víte, koho uvádím – Divokou Orlici a její Orlické Záhoří. Co slavíci vymýšlí těmito nečekanostmi a proč jsou „upřednostněny“ vystrnaděné samice?

Už je to dávno, kdy poprvé v dálkových pohledech za vyvádějícími slavíky jsem pozoroval, že hnízdiště z rodičů udrží pak jen jednoho. Mladí vytoulali do kraje poukládat do hlavy dominanty, rodiče čeká přepeření před cestou pryč. Ten proces má spotřebu jak ruské náklaďáky u spojařů mé vojny, kam benzín tekl proudem. Slavík musí uživit poměrně rychlé převlékání a ještě v závěru předkynout. Ano, dělají to přesně takto, a pokud někde čtete jiného, otočte list. „Benzínu“ potřeba tolik, že dva jsou na – hnízděním „vyžrané“ adrese příliš a navíc se znovu už přihlásila typická nesnášenlivost. Je po lásce – a kdo se sbalí? Slabší. Pak zde jsou krom manželských párů zkrachovanci, kteří probloudili máj potřebný k seznámení a jsou tu i všelijací osiřelci. Samice mi dříve po hnízdištích prostě chyběly. Někdy jsem některou objevil přesídlenou nedaleko, dávno už odpustila a kouká se vykrmit v exilu.

Tak a už jsme u toho: První přelet za účelem pelichání je z bakovské pískovny. To ještě mohla být náhoda a navíc jsem nebýval bystrý. Pak začalo indicií přibývat, mezi zkrachovanci občas i nějaký samec, protože v přírodě neplatí věci absolutně. Měl jsem stopu. A jak jich přibývalo, nejčerstvější se vrací do místa, kde už jsem slavíky hledal. K třpytivě nakávovělé mladé Orlici. Výsledek z loňska je z portfolia tamních CESových odchytů, autor chystá opublikování, proto k zástihu už jen tolik, že v místech pelichal obecný slavík – samice.

Co vede slavíky obecné i tmavé do povýšených mezilesí (Záhoří, Rychtářky) v čase pelichání? Co vede zmíněné k osadě Matice i Vidlaté Seči, kam se samice vrátila pelichat dokonce meziročně? Co je to za ptáky? Jsou z nejbližšího možného okolí nebo z daleka? Zatím nevíme. Jsou v místech dočasného přesazení ptáci prvně, nebo je znají třeba z přeletů? Orlické hory slavíci z povodí polské Odry?

Odchyty CES se ukazují ve vedlejší roli jako prospěšné k poznávání slavíků. Nemůže se sice v etapách chytat s podporou, ale zase drží pozornost dlouhodobě v jediném místě. A co důležité – do léta. Stejná akce totiž probíhá i u Vidlaté Seče. Stejnou vedli manželé Klápšťovi na Žabakoru, kdy se povedlo prokázat opuštění místa starým slavíkem a přesídlení do mé oblasti v důsledku zničení tamního biotopu. A i nad tímto visí pytel otázek souvisejících: Znal starý mistr místo nového pobytu v mnichovohradišťských Dolcích? Létal přes něj od jihu zjara? Měl kout vložen v „mapě“ z toulání dávného mládí a teď jen využil investice? Kdo ví..

Ještě dlouho by šlo naznačovat nové posuny v tématu. Dlouho bychom mohli děkovat rychlosti posledních let v postupu vpřed. Díky vymoženostem. I zdejší téma nakonec vklouzne do knihy o slavících. Tam už na rovinu a v důkazech.

Poděkování do všech míst, kde to se slavíky umí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.