I tento text dnešní je napsán pod vlivem. Zahraniční hlášení patřilo právě mladému slavíku. A včera se mi podařilo (nebyl jsem v republice sám) odchytit prvního takového navrátilce z jihu. Můj přiletěl do Bousova na jedno z pravidelných hnízdišť. Jistě, tací ptáci nemusí v místě zůstat, ale myslím, že pokud tam zpívá jako dotyčný a chová se „domácky“, bude z oblasti, pokud ne z místa přímo.
Pojďme se podívat na peří těchto ptáků, čehož se využívá při určování věku. Zde fotografie ze včerejška celková, detailní pohled na křídlo i rýdovák.
U jarních slavíků lze během určování zpravidla zvítězit a jasně rozhodnout, je-li pták loňský či starší. Už je to na blogu několikrát, ale není na škodu si moment připomenout. Krovky na křídle mají více či méně výrazné skvrnění barvy odlišné od podkladu, peří je v obrysech užší, více opotřebované. Pro stav většího otěru vidím dva důvody: Mladý jedinec nosí v tuto chvíli velké peří déle než jeho rodič, strýc i ve stejné kategorii vzdálení příbuzní – a také je jeho peří méně kvalitní (narostlé z hnízda). Slavíci pelichají totiž jen 1x v roce (před odletem).
Jak hnízdní doba postoupí, problém kroužkovatele začíná kynout. Peří hnízděním trpí a opotřebovává se u všech celkově. Determinace je těžší. Teď je však sotva čas příletů, pusťme se do třídění. Mladí už budou ve vlnách statečně rovněž přilétat.
A rád bych tedy ještě dodal, že jsou borci. Odletět do prázdninové tmy sám bez pomoci znalých, najít zimoviště a z něho umět odrazit včas a k tomu neminout cíl kdesi předaleko, to je k ocenění! Rozpoznat skleněnou tabuli a v poslední chvíli alespoň přibrzdit proto, aby náraz ve Francii s pomocí lidí přeci byl k přežití, to též není jenom zásluhou štěstí. Jiní v archivu na fotkách takové neměli. Přihoďme k hlášení tedy ještě pár úklon navíc. K lidem, i zvířatům…
Dobrý den pane Kverek,
kdysi jste zmiňoval, že by jste vydal příručku o sklopkaření.
Chtěl jsem se tedy zeptat jak jste na tom s „Příručkou pro sklopkaře“, zda je ve fázi snové, nebo už se rýsuje a v dohledné době spatří světlo světa?
Přeji hezký den a děkuji za odpověď K.
Vážený pane kolego.
Nemám zprávu v tuto chvíli dobrou, vše zmrzlo na nesladění pohledů na věc, ze strany potřebného odborného okolí. Přes pokusy součinnost rozběhnout, je stav stále nenadějný. Já nechci psát takovou záležitost pouze elektronicky – na druhou stranu možná i uznávám, že by o knížku/manuál, lokální zájem nestačil a zůstala by „ležet či polehávat“. Elán se nějak rozplynul, když si stále myslím, že – proč takovouto věc vydávat vlastním nákladem? Jistě bychom to „rodinně“ dokázali, přijde mi to ovšem dnes nemoderní, přežité, zbytečné…
V zimě se objevilo jakési obnovení zájmu a naděje, byť v čase, kdy chuti u mne zbylo již pramálo a upřednostnil bych věci jiné, další věty o případném projednání však dosud nedorazily. I to mne posílá směrem, který je od původního jinde.
Iniciujte (jednotlivě či pospolitě) takovou potřebu. Buďte aktivní a nepolevujte. Pak se třeba priority obmění, a vy budete moci listovat dílem, které provede nádherným řemeslem fundovaně i zábavně, dál. Času máme stále a pořád dost a ticho v tématu možné kvality rozhodně neubírá. Náměty ke košatosti logicky spíše přibývají.
Hezký čas – a děkuji, že sem chodíte za slavíky.