Tenkrát na čihadle

Žádné komentáře u textu s názvem Tenkrát na čihadle

Šestaosmdesátý. Pak osmdesátý sedmý – hnízdící, pak roky další… Úchvatný svět modráčků! Vstoupil jsem na cestu, napověděnou daleko dřív tímto obrázkem.

(J.Jirsík; Ptáci; Vesmír Praha; 1949)

Tak jako praví slavíci „hnědí“, nejsou modráčci jednoduší v ničem. Naopak, jsou těžcí, a nikdy tak nebyli. Protože zájem o ně nebyl dostatečný. Nejprve ptáčnický, potom nejvíc chytačský. Další obrázek ukazuje zatím poslední úsek cesty badání nad modráčky, alespoň – co mé knihovny se týče.

Tyto knihy se nečtou, v těch se lehává!

Už tenkrát jsem žasl nad výsledky, které druh začal přinášet i mně. Jedno z označených mláďat odlétlo v druhém roce života zpívat na Novozámecký rybník, další na Rokytňanský. A mladičký modrák, kterého jsem označil na Bohdanečském rybníku při výpomoci na rákosinné akci tehdy se synem, když jsme svěřenou pentádu v místě pobývali, objevil se zjara na Zrcadle! Rozkrývat se začalo netušené. V tomto ohledu je modráček úplně jiný od pravých slavíků. A pak mne překvapila dlouhověkost i soužití v páru, též vytrvalé. Potom jsem chytil starého domácího v září a nechtěl uvěřit, že je to on. Byl jiný, dočista jiný před odletem. Pak se stalo, že 5. listopadu jsem mohl ještě držet v ruce dalšího, kterého vyhnal až sníh. Poskakoval v polní rákosině (kde je dnes známé čapí hnízdo) a spokojeně „cvakal“. To jej prozradilo, jinak bych minul.

O průtažných platilo, že je člověk (tehdy bez přehrávky) uviděl až lapené ve sklopce. Tak uměli být nenápadní v prostředí! A samičky ještě víc! Jeden z mých kolegů, když přijel ze Sázavy (město) zažít jarní průtah, vzpomíná, jak u Agropodniku, schovaný před „minutovou vánicí“ plnou sněhu, v autě, uviděl ptáky padat z oblohy. Jeho síť v pobřeží stala se plotem, a přesto v ní poznal, že spadávajícími byli modráčci, kterým cestu k Podbezdězí a dál, zastoupila vichřice. I ten jeden ze sítě pochopitelně utekl, zkušenost ale ne.

Je úchvatné číst o dávných kroužkovatelích, jak z Prahy vyjížděli v baloňácích za touto každoroční společenskou událostí. Nejprve si v garáži narazili kroužky, sebrali sklopky s červy a jeli. Sám mám tolik příběhů s modráčky, že bych dnes neodešel ani do práce. Půjdu hned, abych mohl příště znovu do bažin na čihadlo, přinejmenším – vnořit se do vzpomínek…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.