Seberou se – a letí!

Žádné komentáře u textu s názvem Seberou se – a letí!

Vracíme se z barevného lesa s košíkem úrody a chválíme ten náš rok. Jaké by to bylo divné, nemít střídání cyklů. Doma otevřu dveře, láhev bublinek a internet. Východ země, tamní čihadlo hlásí silný tah pěvušek modrých. Jednočlenná obsluha hlásí přes 250 okroužkovaných jedinců za směnu. Já je kolem lesa u nás neviděl, táhnou skrytě. Vidět bylo ale brávníky, kvíčaly, červenky a hlavně pěnkavy. Pak nad lesem v klínu táhly labutě, skrz koruny stromů – neskutečnost!

Tah ptáků. Přesně to mne v přírodě nejvíc oslňuje. A díky chytání člověk nahlédne i do cest jinak neviditelných. Nechtěl bych bez toho být. Bez té příležitosti.

Slavíci. Do nedávna nikdo nevěděl, jak to pořádně funguje. Neznáme sice detailněji ještě přílety, ale odlety už ano. Navzdory všemožným omylům starých úvah, slavíci zmizí z krajiny málem na tlesknutí. Co je to za signály, které umí zachytit, a já ne? Co rozhoupalo miliony pěvušek k spontánnímu kroku, když nedávno byl ještě klid? Jak je to s druhy jinými? – Ano, nestejně. Strategie jsou různé. Slavíci to ovšem mají, jak nyní říkám a to jsem ještě před třemi lety tvrdnul na slepé koleji! Cesta, provázená chybami a napravováním, úspěchy i radováním, vletěla v tichosti na výhybku. Přehlédl jsem ji a neuvědomil si ani tu odstavnou kolej. Pravda, chvílemi tam bylo dost divně a průběžné poznatky ťukaly na rameno pochybovačně, ale věřil jsem si. Takových hodin se slavíky! Vždyť první hnízdo jsem našel v jednaosmdesátém. Ještě bez hliníku. Kolik to bude roků, až naskočí dvacítka nového století? I proto mi na slepé koleji nesecvaklo. Zmýlil mne výzkum vlastní i předešlý v Německu. V obou byly chyby, dnes už to vím. Nebýt nočního chytání – moderní metody posledních let – chybu bych neobjevil. Přinejmenším ne tak svižně. Dál bych bádal nad pelicháním, opájel se úspěchem – jak už je umím zjistit a nachytat, a mrznul v nepokroku. To už není. Mám v ruce výsledek pevný, jedinečný. A lze s ním jít mezi lidi, představit jej.

Odlétají též skřivani, všimli jste si? Oni – zrovna oni – však trošičku jinak. Dívejte se po nich, poznáte to. A objeví se střízlíci, ti táhnou sice podobně, jako pěvušky, narozdíl od nich ale hlasitě.

Každým dnem se objeví už střízlíci. Pozorný je nepřeslechne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php