Dvě chytací noci – porovnání

Žádné komentáře u textu s názvem Dvě chytací noci – porovnání

Včera a dnes.

Obě byly chytačsky přesvědčivé, obě „nasypaly“. Slavičí háj mi dokazuje, že vládne mocí netušenou směrem k obloze.

Včera se chytilo 15 slavíků, z toho 7 tmavých. Neskutečné a jasný rekord. Učil jsem se stanovit věk. Bylo teplo, nádherně.

Dnes se slavíků chytilo 25, z toho tmavý jen jeden, a ještě k tomu v noci (před třetí hodinou přímo ze vzduchu!). Koncert naláká i spoustu ptáků jiných, chytil se další modráček (ten se ovšem hraje), cvrčilky – zelená i říční, strnadi rákosní, rákosníci všichni, pěnice – hlavně hnědokřídlé (místní?), dva krutihlavi, budníčci větší, bramborníčci hnědí, zpěvný drozd. Noční odchyt je tak vždy protáhnut až do času, kdy svítí slunce (alespoň oschnou sítě). Nad ránem za tmy dnes prvně šla po loukách mlha, od Klenice. Naštěstí nebyla výrazná, jinak by tah ovlivnila (ptáci do ní z oblohy nejdou).

Mladá modráččí samička.
Mladý slavík tmavý.

Je nezažité, kroužkovat hodinu jen slavíky a pak je nasoustředěné poslouchat po dvou stromech v okolí, jak hodnotí osobní selhání a snaží se vrátit oči do mapy. Příležitosti to jsou výživné, mít možnost třeba porovnávat slavíky takto narychlo jednoho s druhým. Člověk se pár hodin vůbec nezastaví. Pak ale pytlíky splasknou, tužka podtrhne stav a oči kroužkovatele zablikají ohromením – je tohle ze vzduchu na kratičkou chviličku vůbec možné? To se tu opravdu odbývá taková scéna? Nové druhy pro „Háj“? – Ano, třeba ten krutihlav, v místě určitě nehnízdí.

Znáte krutihlava?

Než odjedu domů dát se dohromady, musím se vždy zaradovat. Mám místo čím dál víc rád a dovedu si představit, jak tu stár trávím hromadu času. Na lavičce, při kleštích…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.