Ještě bych prý mohl

Žádné komentáře u textu s názvem Ještě bych prý mohl

Slyším tady doma od stolu, ale soudnost mne táhne do práce. Velký výměr času jsem věnoval přilétání slavíků a obsazování hnízdišť. Chytal, monitoroval, přijímal tipy od lidí – a zase chytal. Výsledkem je velmi solidní představa (konečně!) o zájmové oblasti posledních slavičích let. A výsledek? (Nekřičím jej, sděluji v tichosti jen vám, prověřeným): „Slavíků tady zřejmě nikdy tolik nebylo!“ A už bych si uměl i na důvod odpovědět – největší je ten, že loňský rok byl pro ně veliký.

Nenajdete tady příliš údajů o číslech, ale teď by jedno přijít mělo, abyste si dokázali představit, co výkon mimo zaměstnání včetně dotankovávání nádrže vynese. Po sečtení kontrolovaných a nově okroužkovaných je jich stovka. To je počet, který mi stačí pro vhled do několika dosud pozastřených oken. A konečně – i k tomu určovacímu taháku směrem k věku ptáků. Nevyšel vůbec špatně, i když výjimky samozřejmě jsou. Ptáci – rebelové, kteří chtějí prostě vyčnívat, vypadat jinak, „kazit“ cestičku za poznáním. Ještě bych měl pár míst tradičních, kde jsem z jara neuspěl, ale nyní dění změním. Přibržďuji a zbylá místa zkusím navštívit později jen příležitostně.

Včera jsem začínal na Bechovi (roky jsem tam nebyl) a potkal lidi ze sociální sítě, která nás propojuje. O čem tam píšu, zažili nyní na vlastní oči. První slavík od nich nad domem.

Další – dole, u vyschlého rybníčka.

A vzkazuji – zatím, co jste odešli do lesa, šel jsem chytit přeci jen i toho postranního. Sklopkou to bylo hned.

Ona návštěva z půlky představovala spolužačku, která seděla o jednu lavici bousovské školy dál. Kolik času uběhlo a potkáváme se trošičku jinde!

Odjíždím, a nad hlavou přelétá něco neskutečně krásného! Ve svatebním šatě samec pilicha. Tak to je údaj ve vztahu k datu výjimečný. Motal se nade mnou tak zvolna, že jsem viděl každou jeho tečku v peří a lapal po dechu nad krásou. Nejsem fotograf – a už vůbec ne pohotový, nenabídnu vám tedy nic. Ale na seznam jsem jej ohlásil, to ano.

Doznívá v hlavě setkání nad ptačím zpěvem z Obrub. Za dveřmi je terénní pobyt v Polsku. Peří se tedy určitě nevzdálím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php