A ke všemu podivný až nevídaný…
Všechny dnes prověřené lokality Dolnobousovska jsou prázdné. Jedna ne, v pobřeží Červenského rybníka u kačenárny. Zpěv jsem slyšel už při výstupu z auta. To je vždy výhodou pro chytání. Pak už je síť v pozoru ve staré ulici a umělý zpěv zkouší zaujmout. Kratší přetahovaná, slavík přeletuje za síť, ale nedaří se. Vypínám a vše vypadá, jakoby stopka na ovladači nefungovala. Ano, občas zlobí. Jdu ke krabičce, ale ona mlčí, ovladač tedy fungoval. Najednou mne osvítilo – slavíci jsou dva! Pouštím zdroj a povedlo se, co málokdy. První, a hned za ním druhý přímo do sítě!
Jeden je kroužkovaný, myslel jsem si, že prostě starý domácí, ale ukázalo se, že výsledek má vítaný nadrozměr. Slavík byl označen v roce sedmnáct jako tohoroční při tamním nočním chytání. Pak se šlo do Slavičího háje pokračovat. Získaný kontrolní odchyt svoji roli teprve sehraje, už teď je ale průlomový. Údiv však končit neměl. Tříletý slavík je otrhaný, s hormony splašenými. Prochází částečným pelicháním(!), neví se, zda vynuceným opotřebením či jiným impulzem. V rýdováku chybí dva středové páry per, v křídlech jsou měněny některé krycí letky (značeny červeně).
Nebylo snadné pro slavíka s problémem přiletět. Zda uspěje v zadávání, se brzy uvidí. Na paty mu šlape konkurent.
Odhlédnu-li od zajímavého pelichání, objevení ptáka z nočních odchytů v oblasti usazeného, je výsledkem jedinečným. Podaří se snad takto objasnit původ alespoň části chytaných slavíků za nočních přesunů.
Obrázek další upozorňuje, že za Humprechtem v dáli v Krkonoších ještě leží sníh.
Noční slavíci na cestě do Polska musí tedy bílé pláně přeletět.
