Dočkali jsme se!

Žádné komentáře u textu s názvem Dočkali jsme se!

Na konci týdne už budu chytat. Jako už tolikrát uvěřím v prolomení rekordu slavičích příletů. Mezitím ovšem ještě zítra v Mnichově Hradišti bude beseda (viz stránky města), ale pak už ostrý start sezóny.

Kde to bude letos nejdřív? U nadjezdu v Mnichově Hradišti, nebo o kus dál na Salabce? A nebo v Dolcích? Přiletět může první kamkoli, třeba do Března. Tam už bude koberec z květů v anglickém parku, moc se těším.

Moje oblast má 220 kilometrů čtverečných, každé místo projet nestačím teď zkraje, to je jasné. Je tedy moje kniha prolhaná, líp to však nedovedu. Je to tedy spíš pro zajímavost, vědeckou váhu to nemá. Ale baví mne to a radosti v tom je fůra. A je to napínavé. Jsou první slavíci nádherní – a možná, možná je to klam. Vytoužení, to ano. Tento způsob odchytů je velice drahý. Litry pohonných hmot, stovky hodin jara! A přeci se to vyplatí, dávejte pozor…

Do zpravodajů píšu zadarmo. Práce s tím je nad hlavu, to mi věřte. Některé uzavírají měsíčně, další ob dva, pak jsou čtvrtletníky. Nikdy bych nedal stejný článek tam i tam, jedině omylem. Co z toho tedy mám, když dnes se každá hodina volna přeměřuje většinovou společností dvakrát? Přijel jsem ráno na práci do městečka nedaleko. Do rodiny na první pohled vzdělané, lidí dřív narozených. To je prostor, který mi imponuje. Paní mi povídá – nejste, pane Kverku, příbuzný s tím, který píše do našeho zpravodaje? Ne, jsem to já. Tak to mám radost velikou. Jsem bývalou učitelkou českého jazyka a řeknu Vám, Váš článek čteme pokaždé nejdřív. Nechtěl byste napsat knihu? Ano, už jsem napsal. A tak tam s věnováním hned jednu směřuji. Takže pro tohle to píši taky. A pro slavíky, pro naši krajinu, pro emoce. Končili jsme při kávě a povídání. Kdybych nebyl ředitelem své firmy, musel bych se bát, že mi šéf za morálku vynadá. Ale práce je odevzdaná ke spokojenosti a pro naši společnou chvíli to zazářilo moc hezky.

O víkendu vyrazím prvně hrát. Mám nádherný úkol – rozhodnout, kam pojedu opravdu nejdřív. Mohl bych domů, na Bousovsko. Kdybych ho tam zapsal, kraj by si prvenství zasloužil. Už některé má během předešlých sezón.

Rekord jsem tady už několikrát psal, protože se drží. Je desátého. Ale letos, letos jej pokoříme! A i kdyby ne, čas – jak je pěkný lotr a ubíhá nám, co může – tady se to zatím teď ale hodí. Utíkej čase, utíkej. Ale pak hned brzdi, až první přiletí…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *